Blog Šárky Sudové: Jakou nejlepší radu do života jsem dostala
Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Za život dostaneme tolik rad, že bychom na ně měli mít v mozku vyčleněný speciální lalok. Jenže nemáme, a tak nezbývá, než pečlivě třídit a nechat si jen ty nejzásadnější. Jak zní ta moje osudová? „Neboj se!“
Štítky: # Blog Šárky Sudové, #příběhy, #slavné osobnosti, #sport, #zima, #ženy,
„Kdo se bojí, s*** v síni!“ ozvalo se z mlází nad chalupou a vzápětí se z něj vyřítil lyžař s jasným cílem. Nevěřícně jsem sledovala svého otce, jak ve stoleté větrovce a ještě historičtější hadovce míří na středně hrůzostrašný můstek a ve vzduchu otáčí salto. Bylo mi osm a tatínek se mě tímhle chrabrým činem snažil přimět ke skokanskému tréninku.
Popadnout lyže, vyšlapat nahoru přes potok, skočit, zabrzdit, vyslechnout kritiku a znovu nahoru. Pořád dokola. V příštích patnácti letech jsme se ségrou na louce vedle chalupy naskákaly tisíce skoků. Jenže tenkrát jsem jich za sebou měla sotva pár. A pokaždé, když vyrostl nový můstek, zdál se mi tisíckrát větší než ten předchozí. „Tati, já se bojim,“ hlesla jsem. „Nemáš čeho, koukej, je to měkký,“ odvětil táta a zapíchl se demonstrativně hlavou do sněhu.
„Kdo se bojí, s*** v síni!“ hulákala jsem pak celý rozjezd na skok a nedbala zaskočené maminky. Tohle rčení, jehož přesný smysl i původ mi naštěstí zůstávají dokonale utajeny, mě od té doby provází celým životem. Je pro mě uklidňující mantrou. A čím hlasitěji ho vyslovím, tím rychleji se strach mění v kuráž. Zvládli jsme spolu už leccos. První salto na lyžích, první Světový pohár, první start na olympiádě i každý závod, kde jsem si byla jistá, že z trati nemůžu odjet živá. Taky seskok padákem, flétnový koncert, kynuté buchty a všechny návštěvy zubaře. Ale i autoškolu, státnice a veřejný proslov při promoci. Slyšet mě takhle mluvit v pouzdrové sukni a sváteční halence muselo být obzvlášť působivé.
Moje svérázná mantra ve mně nechala vykvést jistotu a důvěru v sebe sama. A pokaždé, když si ji říkám a zavřu oči, vidím tátův zápal a tu jeho hadovku. Jako by to bylo včera…
27.02.2017
Přihlásit se k odběru novinek
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.
Mohlo by vás zajímat
Nejčtenější témata
blog šárky sudové banner custom width banner on mobile blog:esg blog:obyčejní hrdinové doplňkové penzijní spoření děti investice jaro jídlo kampaň léto motivace mýty night run nn online penze podzim pojištění pojišťovna prevence a zdraví připojištění příběhy příběhy ženy rakovina rady rakovina ženy riziko rizikové životní pojištění slavné osobnosti služby sport spoření svátek video vlastina svátková vzdělávání zajímavosti zima zobrazit_v_penzijnim_sporeni závažná onemocnění úraz ženy životní pojištění životní styl
Přihlásit se k odběru novinek
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.
