Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Průměrný věk, kterého se v Česku dožíváme, se neustále prodlužuje. Chceme-li prožít dlouhý a spokojený život, měli bychom se v rámci přípravy na stáří zaměřit nejen na finance a fyzické zdraví, ale také na mysl a paměť. S vyšším věkem se totiž pojí i zvýšené riziko poruch paměti nebo demence.
Text: Jan Novotný
Foto: Jsme MILA, z.s.
Alzheimerova nemoc je nejčastější formou demence a postihuje miliony lidí na celém světě. Jde o neurodegenerativní onemocnění, které postupně ničí mozkové buňky a vede k nevratnému úbytku kognitivních funkcí.
Onemocnění se obvykle vyvíjí pomalu a postupně se zhoršuje. Jedním z prvních a nejčastějších příznaků je zhoršení paměti. Lidé mohou zapomínat důležitá data a události, opakovaně se ptát na stejné informace, nebo se více spoléhají na paměťové pomůcky. Zhoršuje se i orientace v čase a prostoru – nemocní zapomínají, kde jsou nebo jak se na dané místo dostali, a mohou se proto ztratit i v místech, která dobře znají.
Příznaky demence se neomezují jen na problémy s pamětí. Nemoc se projevuje i v komunikaci a ve změnách nálad. Při konverzaci nemocní leckdy používají nesprávná či smyšlená slova a potýkají se s náhlými změnami nálad a osobnosti. Projevy mohou zahrnovat také potíže s vykonáváním běžných činností, které dříve zvládali bez problémů, jako je vaření, úklid nebo správa financí.
Rozpoznání Alzheimerovy nemoci v raném stádiu je důležité pro včasné zahájení léčby a zpomalení postupu onemocnění. V počátečních fázích to může být obtížné, protože první příznaky se často mylně považují za běžné projevy stárnutí. Je proto důležité věnovat pozornost varovným signálům, které se od normálního stárnutí liší svou intenzitou a dopadem na každodenní život.
Mezi časté rané příznaky patří ztráta paměti, která ovlivňuje každodenní fungování. Na rozdíl od běžného zapomínání, kdy si člověk později vzpomene, lidé s počínající Alzheimerovou chorobou si často nevzpomínají vůbec. Zapomínají důležitá data, opakovaně kladou stejné otázky a spoléhají se na poznámky nebo paměťové pomůcky.
Potíže s řečí a vyjadřováním představují další důležitý příznak. Lidé zapomínají běžná slova nebo je nahrazují nesprávnými výrazy, což vede k nesrozumitelným větám. Může se stát, že si nemohou vzpomenout na slovo "hodinky" a řeknou "ta věc na ruce, co ukazuje čas".
Dezorientace v čase a prostoru je rovněž charakteristickým příznakem. Lidé ztrácejí přehled o datu, ročním období nebo nejsou schopni určit, kde se nacházejí a jak se tam dostali. Mohou se ztratit i v dobře známém prostředí, například ve své čtvrti, kde žijí desítky let. Ztráta orientace může být obzvlášť nebezpečná.
Diagnostika je komplexní proces, který vyžaduje pečlivé vyšetření a vyloučení jiných možných příčin kognitivních potíží. Neexistuje jeden test, který by Alzheimerovu chorobu definitivně potvrdil, proto lékaři používají kombinaci různých vyšetřovacích metod.
Prvním krokem je důkladná anamnéza a fyzikální vyšetření. Lékař se pacienta a jeho rodiny ptá na průběh potíží, rodinnou anamnézu a současné zdravotní problémy. Následuje orientační test demence, který hodnotí základní kognitivní funkce. Nejčastěji používaným testem je MMSE (Mini-Mental State Examination), který zkoumá orientaci, paměť, pozornost a jazykové schopnosti.
Oblíbeným a jednoduchým diagnostickým nástrojem je test hodin, při kterém je pacient požádán, aby nakreslil ciferník hodin s číslicemi a ručičkami ukazujícími určitý čas. Tento test odhaluje problémy s plánováním, vizuálně-prostorovými funkcemi a exekutivními schopnostmi. Hodnotí se přesnost umístění čísel, tvar ciferníku a správné nastavení ručiček. Výsledky testu poskytují cenné informace o kognitivních schopnostech pacienta.
Moderní medicína přináší i nový test založený na vyšetření biomarkerů v krvi nebo mozkomíšním moku. Tyto testy mohou odhalit přítomnost abnormálních proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou ještě před rozvojem klinických příznaků. Včasná a přesná diagnostika je klíčová pro zahájení vhodné léčby a péče.
V současné době bohužel není možné Alzheimerovu chorobu zcela vyléčit. Můžeme ale její postup zpomalit a zmírnit příznaky. Léčba se zaměřuje na farmakologické i nefarmakologické přístupy, které společně mohou výrazně zlepšit kvalitu života pacientů i jejich rodin.
Farmakologická léčba zahrnuje léky, které mohou dočasně zlepšit kognitivní funkce a zmírnit některé příznaky, ačkoli jejich účinek je omezený a u každého pacienta se může lišit. Důležité je také léčit doprovodné problémy, jako jsou deprese, úzkost nebo poruchy spánku, které mohou průběh nemoci zhoršovat.
Nefarmakologické přístupy hrají v péči o pacienty velice důležitou roli. Kognitivní trénink, pravidelná fyzická aktivita, arteterapie a muzikoterapie mohou pomoci udržet zbývající schopnosti a zlepšit celkovou pohodu. Život s demencí vyžaduje vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí, které minimalizuje rizika a podporuje nezávislost pacienta co nejdéle. Důležité je, aby se pacient cítil v bezpečí a měl pocit, že je stále součástí společnosti.
Pro zajištění kvalitní péče a zlepšení kvality života pacientů je klíčová podpora rodiny a pečovatelů. Důležité informace a pomoc nabízí i nejrůznější podpůrné skupiny. Rodina by se měla snažit zajistit co nejlepší podmínky pro nemocného a zároveň dbát na své vlastní psychické zdraví.
Je tato demence dědičná? Tato otázka trápí mnoho lidí, jejichž blízcí touto nemocí trpí. Genetika hraje roli v některých případech Alzheimerovy nemoci, ale situace není jednoznačná. Existují vzácné formy, které představují jen malé procento všech případů.
Důležitá je prevence, ve které platí jednoduchá pomůcka „co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek". Prospěšná je vyvážená strava, pravidelná fyzická aktivita a duševní stimulace. Doporučuje se také cvičit paměť. Ideální je například čtení, řešení hádanek a učení se novým dovednostem. Pozitivní vliv na snížení rizika demence mají také sociální interakce, které náš mozek stimulují. Udržování aktivního životního stylu a zdravé stravy může pomoci snížit riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.
Preventivní opatření zahrnují kontrolu kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, diabetes a vysoký cholesterol. Nezapomínejte proto na prevenci. Důležité je také vyvarovat se kouření a nadměrné konzumace alkoholu. V případě obav o kognitivní funkce je vhodné podstoupit test a konzultovat situaci s lékařem.
Poslední stadium představuje nejtěžší fázi onemocnění, kdy pacienti vyžadují nepřetržitou péči a dohled. V tomto stadiu dochází k výraznému zhoršení všech kognitivních funkcí a omezení fyzických schopností. Pacienti ztrácejí schopnost komunikace, nerozumí svému okolí a často nepoznávají ani své nejbližší.
Alzheimerova choroba sama o sobě není přímou příčinou smrti. Pacienti v posledním stadiu umírají nejčastěji na komplikace spojené s touto nemocí, jako jsou infekce, dehydratace, podvýživa nebo tromboembolické příhody. Péče v tomto stadiu se zaměřuje na zmírnění bolesti a utrpení, zajištění komfortu a důstojnosti pacienta. Důležité je zajistit klidné a bezpečné prostředí.
Často se pak stane, že se člověk stane invalidním nebo závislým na pomoci jiné osoby. Takové situace může krýt vhodné pojištění v rámci připojištění invalidity nebo připojištění dlouhodobé péče, které zároveň splňuje podmínky pro daňovou odečitatelnost. Důležitá je i psychologická podpora rodiny a pečovatelů, kteří procházejí náročným obdobím péče o svého blízkého. Rodina by měla mít možnost využít odbornou pomoc a podporu, aby zvládla náročnou situaci.
20.09.2024
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.