Inspirujte se našimi předky a užijte si Velikonoce i v této mimořádné době

Ačkoliv tomu venkovní počasí zrovna nenasvědčuje, Velikonoce, svátky jara, jsou už za dveřmi. Vyzkoušejte některé z našich tipů, jak si je užít i v prostředí domova.

Mnoho z vás si Velikonoce jistě spojuje s koledováním a časem stráveným s rodinou. Současná mimořádná doba bohužel tradičním Velikonocům příliš nenahrává. I přesto si můžete oslavy jara užít plnými doušky. A třeba i jinak, než jste zvyklí. Stačí se inspirovat v zahraničí či u našich předků, ať už ve výzdobě nebo pohoštění. Ukázkou jiných tradic navíc překvapíte své děti, partnera či partnerku. A ještě jeden bonus – většinu aktivit můžete podnikat přímo doma nebo v bezprostředním okolí. Tak je neváhejte vyzkoušet, určitě si je zamilujete.

Text: Michaela Pavlisová Foto: Archiv

Klíčím, klíčíš, klíčíme

Znáte rčení „Komu se nelení, tomu se zelení“? Platí totiž i pro tradiční velikonoční osení, které udělá spoustu parády nejen na jídelním stole, ale také třeba na okenním parapetu. Příprava není žádná věda, ba naopak! Potřebovat budete pouze semínka pšenice nebo ječmene, zeminu a misku. Vysetá semínka pravidelně zalévejte a nechte na teplém a suchém místě. Za deset dní budete mít vlastní zářivě zelené obilíčko, které můžete využít dle libosti. Například jej můžete rozmixovat společně s vaším oblíbeným ovocným nebo zeleninovým nápojem, případně vodou. Odměnou vám bude nápoj doslova nadupaný minerály, vitamíny a také koenzymem Q10, díky němuž budete mít stále dostatek energie. A to se při jarních únavách jednoznačně hodí!

Pokud vás tlačí čas, vsaďte raději na řeřichu. Ta vyroste mnohem rychleji. Do nádoby s vlhkou vatou stačí přidat pár jejích semínek a jarní radost je za pár dnů na světě. Po Velikonocích žádný z výpěstků nevyhazujte, ale oživte s ním i svůj jídelníček. Řeřichu si můžete vychutnat třeba v salátu nebo na krajíci chleba s máslem.

Barvení přírodou

K Velikonocům neodmyslitelně patří kraslice. Barvení kupovanými barvami z drogerie nebo zdobení voskem jsou sice tradiční metody, ale co letos zkusit něco originálnějšího? Prohledejte svou spíž i lednici a zkuste vajíčka obarvit pomocí přírodních materiálů. Základem úspěchu jsou bílé skořápky. Odstíny přírodních barev na nich sice budou maličko jemnější, ale zároveň nejlépe vyniknou. Před samotným barvením vajíčko pečlivě omyjte a odmastěte.

A co všechno na samotné barvení použít a jak jednotlivé barvy získat? Stačí vám hrnec s vodou, ve které ingredience povaříte. Pamatujte ale na to, že čím více surovin do hrnce přidáte, tím intenzivnější bude výsledný odstín. Asi nejznámější je metoda barvení pomocí cibulových slupek, výsledná vajíčka pak mají odstíny hnědé. Žlutou barvu získáte například z kurkumy, na oranžovou využijte nastrouhanou mrkev nebo červenou papriku. Růžové a červené docílíte pomocí červené řepy nebo červeného vína (postačí i obyčejné krabicové, archivní vína si raději schovejte 😊). O svěží zelenou barvu se postará špenát nebo kopřiva a pro modrou zvolte listy červeného zelí. Zkrátka s trochou štěstí a trpělivosti můžete nakonec dosáhnout celé palety barev. Na závěr nezapomeňte své výtvory potřít trochou tuku, aby se vajíčka zářivě leskla.

Ze tří, nebo jedenácti proutků?

Ačkoliv současná situace tradičnímu koledování příliš nepřeje, neznamená to, že se nemůžete vydat alespoň na výpravu za vrbovým proutím a zdokonalit se v pletení pomlázky na příští rok. Spojíte tak příjemné s užitečným a strávíte čas na čerstvém vzduchu. Nejlepší jsou proutky z vrby košíkářské, která roste především v blízkosti vodních toků. Vždy řežte dlouhé, štíhlé výhony bez postranních větviček. Aby se s proutky lépe pracovalo, namočte je před pletením na hodinu do studené vody. Z kolika proutků pomlázku upletete, záleží už jen na vaší zručnosti. Začátečníci můžou zůstat u tří, pokročilí pletači si troufnou i na deset nebo jedenáct proutků. Po Velikonocích se pomlázky nezbavujte, dejte ji zakořenit do sklenice s vodou a poté vysaďte na zahrádce nebo kdekoliv v blízkosti vody.

Na Zelený čtvrtek špenát

Označení Zelený čtvrtek sice vzniklo náhodou, a to zkomolením původního německého názvu, zelené jídlo se však v tento den jí dodnes. V minulosti lidé vařili hlavně polévky z jarních bylin, které se už v tu dobu urodily – třeba z kopřivy, pampelišky nebo kerblíku. Pokud si na takovou zelenou vitamínovou bombu podle receptu našich předků netroufáte, můžete zkusit špenát, kapustu nebo zelí. Právě jídlo připravené ze zelených bylin a zeleniny by vám totiž mělo zaručit zdraví po celý následující rok. Jestli fandíte spíš tekutému chlebu, můžete využít nabídky některých pivovarů a ochutnat speciální zelené pivo. Podle tradic byl Zelený čtvrtek také dnem velkého úklidu. Hospodyně před východem slunce zametla dům a smetí odnesla až na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Dnes už s odpadky na rozcestí nechoďte, nejbližší popelnice bude stačit.

Honba za velikonočními vajíčky

Zatímco u nás si děti musí odměnu vykoledovat, ty v anglosaských zemích tráví Velikonoce hledáním čokoládových vajíček, která před nimi pečlivě ukryl velikonoční zajíček. Zkuste se letos inspirovat, poschovávejte po domě, bytě nebo zahradě pár dobrot a vyšlete děti na pátrací akci. Když budete při schovávání nápadití, vydrží jim zábava klidně i celé dopoledne. Pokud nejste velkými příznivci importovaných zvyků, nevěšte hlavu, podobnou tradici najdeme i u nás. Na Velký pátek se podle pověr na chvíli otevře země a vydá poklady, které se v ní ukrývají. Místo putování za vajíčky se tak můžete vydat do přírody na dobrodružnou výpravu za pokladem. Třeba se v lese nebo skále ve vašem okolí opravdu nějaký poklad objeví.