Neštěstí mileniálů aneb Jak vyšplhat až na vrcholek hory

„Žijeme v úžasném světě a plýtváme jím na nejhorší, nejrozmazlenější generaci všech dob,“ řekl komik Louis C.K.

Mileniálové, tedy děti, které vyrůstaly na přelomu tisíciletí, skutečně nemají tu nejlepší pověst. Co se v nich ukrývá: jsou jenom rozmazlení, nebo prostě neví, jak hrát s kartami, jež jim byly rozdány?

Děti s nejvyšším dosaženým vzděláním, žijící v komfortu, ve světě vybudovaném na informačních technologiích, s mobilem vždy připraveným, budující si lživý obrázek ideálního života na sociálních sítích. Narcisové vyzbrojení selfie tyčí, s nedostatkem trpělivosti, uvyklí dostat, co si zamanou, a to hned.

Mileniálové jsou obviňováni z toho, že jsou „privilegovaní, sobečtí, nesoustředění a líní“, řekl podnikatel Simon Sinek. Za maskou cool děcek se ukrývá nedostatek sebevědomí, který si kompenzují přehnaným narcisismem a sobectvím. Mladí lidé pátrající po smyslu života, chtějící změnit svět, i když nemají nejmenší potuchy jak. Hlavně aby to bylo co nejdřív.

„Mileniálové se vrátí z letiště a začnou vám vyprávět bezmála hororový příběh. Jednají, jako by jejich let vypadal jako dobytkářský vůz ve 40. letech v Německu,“ popisuje komik Louis C.K. „‚To byl nejhorší den mého života. Za prvé jsme nastupovali celých 20 minut. A potom jsme se dostali do letadla a museli jsme čekat 40 minut, než jsme vzlétli!‘ Vážně? A co se stalo potom? Neletěl jsi náhodou vzduchem jako pták? Nestal ses součástí zázraku lidské vědy, zatímco ty sám jsi k rozvoji lidstva nepřispěl ničím? Přece letíš! To je úžasné!“

Mladí lidé pátrající po smyslu života, chtějící změnit svět, i když nemají nejmenší potuchy jak.

Mileniálové považují věci, které před nedávnem ještě neexistovaly, za samozřejmost, za nutný standard a stěžují si, když se jim ho nedostává.

Nešťastná generace

Mají všechno. Přesto nejsou šťastní. Americká psychologická asociace zjistila, že mileniálové prochází větším stresem než jakákoliv jiná generace. 36 % z nich hlásí vzrůstající stres, přičemž hlavně univerzitní studenti jsou pod větším tlakem než kdy dřív. Více než polovina účastníků průzkumu přiznala, že se během posledního měsíce probudila stresem. Důsledkem je vzrůstající počet depresí, alkoholismu, předávkování drogami a sebevražd.

Mnoho z nich nemá práci, a pokud ji má, nejsou v ní šťastní. Když se jich manažeři ptají: „Co chcete?“, mileniálové odpovídají: „Chceme pracovat na místě, které má smysl. (…) Chceme mít dopad. (…) Chceme jídlo zdarma a sedací pytle,“ popisuje Simon Sinek. Ale i když tohle všechno dostanou, pořád nejsou spokojení.

Simon Sinek věří, že je tomu ze čtyř důvodů: kvůli špatné výchově, technologiím, netrpělivosti a pracovnímu prostředí.

Špatná výchova

Podle Simona Sineka špatná výchova spočívá v tom, že řada mileniálů, když byli dětmi, dostala, co si zamanula. Slyšeli, že jsou výjimeční, dostávali medaile za účast. Získali vyznamenání ne pro svou píli, ale protože jejich rodiče si stěžovali, případně učitelé se nechtěli hádat s rodiči.

Najednou jsou vhozeni do reálného světa „a v mžiku zjistí, že nejsou výjimeční, že jim matky nezařídí povýšení, že nezískají nic za to, že jsou poslední, a mimochodem, nemůžou to mít jenom proto, že chtějí. V jediném okamžiku se jim zhroutí všechny představy, které o sobě měli“, vysvětluje Sinek. Sbohem, sebevědomí.

Technologie

Vyrůstáme v době internetu a sociálních sítí. Co jste možná nevěděli, že když získáme lajk na Facebooku nebo nám přijde SMSka od kamaráda, do našeho mozku vyplaví dopamin, hormon odměny. Stejný hormon, který se vylučuje při jedení nezdravého jídla, kouření, pití alkoholu nebo gamblingu. Hormon zodpovědný za vznik závislostí.

Ano, sociální sítě jsou vysoce návykové, ale na rozdíl od alkoholu či gamblingu na ně není stanovená věková hranice 18 let. Nikdo před nimi děti nechrání. Stejně tak bychom je mohli postavit před bar, když jsou nešťastní, a říct jim, ať si poslouží. Závislost je na cestě.

Důsledek?

„Velká část mladých neví, jak navázat hluboké a smysluplné vztahy. Jejich slova, ne moje. Přiznávají, že mnoho jejich přátelství je povrchních. Přiznávají, že na své přátele nespoléhají. Baví se s nimi, ale taky ví, že je přátelé odmítnou, jakmile přijde něco lepšího. Schází jim hluboké a smysluplné vztahy, protože nikdy netrénovali schopnosti důležité pro jejich získaní, a co je ještě horší, neví, jak se vypořádat se stresem,“ upřesnil Sinek.

Když se objeví problém, neobrátí se na blízkého člověka, ale k sociálním sítím. Podvědomě ví, že jim udělá radost, když hodí na Facebook pěknou fotku a nasbírají stovku lajků. Co na tom, že jejich realita je smutná, jejich internetový obrázek vypadá tak vesele. Využívají věcí, které jim skýtají krátkodobou úlevu.

Netrpělivost

Okamžité uspokojení číhá za každým rohem. Díky internetu, globalizaci a relativnímu blahobytu máme všechno na dosah. Neplatí to jenom ve dvou oblastech: kariéře a vztazích. „Jsou pomalé, klikaté, nepohodlné, matoucí a postupné,“ řekl Sinek.
Když se Sinek zeptá mladých lidí ze své firmy, jak se jim daří, odpovídají: „Asi skončím.“ „Proč?“ ptá se jich a odpověď zní: „Nemám tu žádný dopad.“ I když jsou ve firmě sotva osm měsíců. „Jako by stáli na úpatí hory. Můžou mít ten svůj abstraktní koncept zvaný dopad, který chtějí mít na svět, což je vrcholek. Ale nevidí horu. Nezáleží mi na tom, jestli se vyšplhají nahoru pomalu, nebo rychle, ale pořád tu bude hora.“

To, čemu se tato mladá generace potřebuje naučit, je trpělivost a že na některých věcech doopravdy záleží.

A Sinekovo řešení? „To, čemu se tato mladá generace potřebuje naučit, je trpělivost a že na některých věcech doopravdy záleží. Jako je láska, pracovní spokojenost, radost, láska k životu, sebevědomí, schopnosti, kterákoliv z těchto věcí… všechno vyžaduje čas!“

Pracovní prostředí

Posledním problémem jsou korporace a jejich kapitalistická morálka. Firmy se starají hlavně o čísla a o krátkodobé zisky. Hodnoty a spokojený život jednotlivce jsou pro ně druhořadé. Idealističtí mileniálové v nich brzy vyhoří. Přijdou o sebevědomí, o iluze, zahořknou, ztratí chuť k životu. Tak si postupně vychováváme generaci cyniků. Nejhorší na tom je, že mileniálové ze selhání viní sebe. Myslí si, že jsou neschopní, že selhávají – a utíkají se zase na internet.

Simon Sinek se usilovně snaží vychovat generaci lídrů, která změní naše zažité zvyky v pracovním prostředí. Než se mu to ale poštěstí, je něco, co mohou mileniálové udělat sami. Prvním krokem bude odložit mobilní telefony. Když jste s lidmi, nevěnujte se svým telefonům. Prostě je vypněte. Netahejte je na pracovní porady, na setkání s přáteli, ale dokonce ani na zastávku autobusu. Když se budete nudit, spíše se obrátíte k někomu neznámému po své pravici a dáte se s ním do řeči.

Život je maraton

Přijde vám to zvláštní? Nepohodlné? Děsivé? Skvěle. Vystupte ze své komfortní zóny a udělejte něco nového. A neočekávejte, že změna přijde okamžitě. Ale když tohle budete dělat každý den celý měsíc co to s vámi udělá? A co vám to může přinést do života?

Právě jste začali šplhat na horu. Půjde to pomalu, ale život není sprint. Život je maraton.