Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Všichni víme, že voda je pro život nezbytná, ale často zapomínáme na to, jak zásadní je správný pitný režim pro naše celkové zdraví a pohodu.
Představte si to jako palivo pro auto – bez něj se prostě nerozjedete. Stejně tak i naše tělo potřebuje dostatek tekutin, aby mohlo správně fungovat. Pojďme se podívat na to, co to pitný režim vlastně je, proč je tak důležitý, jak poznat, že nám chybí tekutiny, a jak si ho správně nastavit, aby nám sloužil co nejlépe.
Pitný režim není pouze o tom napít se ve chvíli, kdy máte žízeň. Jedná se spíše o soubor zvyků, které ovlivňují množství, druh i jak často se během celého dne napijete.
Lidské tělo je úžasné. Voda tvoří víc než polovinu jeho obsahu – u mužů zhruba 60 %, u žen o něco méně kvůli většímu množství tuku. Voda plní v těle klíčové funkce – zajišťuje transport živin a kyslíku, reguluje tělesnou teplotu, napomáhá odstraňování škodlivin a přispívá k optimálnímu fungování organismu.
Pokud zanedbáte správný pitný režim, tělo na to okamžitě reaguje. Dostavuje se únava, bolest hlavy, potíže se soustředěním a celkový pocit vyčerpání. Proto vnímejte dodržování pitného režimu jako investici do vlastního zdraví, nikoli jako nepříjemnou povinnost.
Teď, když už víte, proč je pitný režim tak důležitý, pojďme se podívat na to, kolik vody bychom vlastně měli denně vypít, abychom se cítili fit a plní energie.
Otázka přiměřeného denního příjmu vody může být matoucí, protože různé zdroje často uvádějí odlišná doporučení. Ve skutečnosti však neexistuje univerzální hodnota, která by byla vhodná pro každého. Obecně se doporučuje přijímat přibližně 35 až 40 mililitrů tekutin na každý kilogram tělesné hmotnosti.
Například při hmotnosti 80 kilogramů by měl denní příjem tekutin činit přibližně 2,8 až 3,2 litru. Pokud vážíte 60 kilogramů, odpovídá tomu množství 2,1 až 2,4 litru denně. Tyto hodnoty platí zejména v situacích, kdy je fyzická aktivita minimální a nejsou extrémní klimatické podmínky (například extrémně vysoké teploty v letních měsících).
Upravit pitný režim podle věku je také důležité. Děti potřebují více tekutin, protože mají rychlejší metabolismus a mají v sobě víc vody. Starší lidé zase často necítí žízeň, takže by si měli hlídat, aby pili pravidelně, i když se jim zrovna nechce.
Je dobré si pití rozložit do celého dne. Ledviny zvládnou zpracovat maximálně litr tekutin za hodinu, takže nemá cenu do sebe nalít celou denní dávku najednou. Lepší je pít po troškách, třeba každou hodinu nebo dvě.
Množství tekutin jsme tedy již orientačně stanovili. Jak ale rozpoznat, že v těle již dochází k dehydrataci? Tomuto tématu se budeme věnovat v následující části.
Schopnost rozpoznat příznaky dehydratace je zásadní pro udržení správného fungování organismu. Tělo prostřednictvím různých signálů upozorňuje na nedostatek tekutin, a je proto důležité tyto projevy včas identifikovat a vhodně na ně reagovat.
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak sledovat dostatečný příjem tekutin, je pozorovat barvu moči. Světlá až téměř průhledná moč zpravidla signalizuje dostatečnou hydrataci. Naopak tmavší odstín může být varováním, že je třeba doplnit tekutiny. Tento jednoduchý test lze provádět kdykoliv a poskytuje okamžitou informaci o aktuálním stavu hydratace.
Jak se projevuje dehydratace dále? Nejprve se objevuje sucho v ústech a pocit lepení jazyka na patro. Následně může nastat bolest hlavy způsobená sníženým objemem krve, což vede k nedostatečnému zásobení mozku potřebnými látkami. Dostavuje se únava, zhoršená koncentrace a občasné závratě.
Mezi další příznaky nedostatku tekutin patří zácpa, protože střeva ke správné funkci potřebují dostatek vody. Také pokožka ztrácí pružnost – při jemném štípnutí do kůže na ruce by se měla ihned vrátit zpět. Pokud zůstane zvednutá, je to jasný signál dehydratace.
V závažnějších případech se mohou objevit křeče, nevolnost nebo dokonce mdloby. V takové situaci je nezbytné rychle doplnit tekutiny a v případě vážného stavu vyhledat lékařskou pomoc.
Nyní, když jsme si objasnili způsoby rozpoznání dehydratace, pojďme se podívat na to, jak lze s využitím kalkulačky pitného režimu přesně stanovit ideální denní příjem tekutin.
Při úvahách o ideálním pitném režimu je zřejmé, že nejvhodnější volbou je čistá voda. Neperlivá, bez příchutí a cukru, představuje nejlepší základ hydratace – neobsahuje kalorie, nezatěžuje organismus a zajišťuje efektivní hydrataci.
Otázka balené versus nebalené vody z kohoutku je častým tématem. V České republice je kvalita pitné vody z vodovodu velmi přísně kontrolována a ve většině oblastí je naprosto bezpečná ke konzumaci. Kohoutková voda je navíc ekologičtější a finančně výrazně výhodnější než balená voda, protože neprodukuje odpad v podobě plastových lahví a není nutné ji převážet na dlouhé vzdálenosti. Balená voda může být vhodnou volbou na cestách nebo v místech, kde si nejste jistí kvalitou vody z kohoutku. Pokud vám nevyhovuje chuť kohoutkové vody, lze ji vylepšit například přidáním plátku citronu, okurky nebo bylinek.
Často se objevuje otázka, zda lze do pitného režimu zahrnout také čaj. Odpověď zní ano, ovšem s určitými specifiky. Bylinné čaje bez kofeinu, například heřmánek, máta či šípek, jsou vhodnou alternativou k vodě. Také ovocné čaje přispívají k hydrataci a zároveň nabízejí příjemnou chuť.
Zelený a černý čaj sice obsahují kofein, který může mírně zvyšovat odvodnění, přesto se i tyto druhy započítávají do celkového denního příjmu tekutin. Káva již není vnímána tak negativně jako dříve, nicméně by rozhodně neměla tvořit základ pitného režimu.
Přírodní minerální vody mohou být vhodné zejména při zvýšené fyzické aktivitě díky obsahu minerálů. Ředěné ovocné šťávy (v poměru půl na půl s vodou) představují chutnou a zároveň hydratující variantu s omezeným množstvím cukru. V případě intenzivní fyzické námahy nebo sportu je vhodné zařadit také iontové nápoje, které pomáhají doplnit nejen tekutiny, ale i ztracené elektrolyty (sodík, draslík, hořčík) a energii. Slazené limonády, energetické nápoje a alkohol však do zdravého pitného režimu nepatří.
Dobrou volbou pro doplnění tekutin jsou také polévky – ať už teplé, například zeleninové vývary, nebo studené, jako je oblíbená gazpacho. Polévky nejen hydratují, ale zároveň dodají tělu důležité živiny a mohou být příjemnou součástí jídelníčku při dodržování pitného režimu.
Nyní, když máme jasno v tom, jaké nápoje zvolit, můžeme se zaměřit na úpravu pitného režimu v různých životních situacích.
Pitný režim v těhotenství je velmi specifickou kapitolou. Těhotné ženy potřebují zvýšený příjem tekutin, protože dochází ke zvětšení objemu krve, tvorbě plodové vody a podpoře metabolismu plodu. Odborníci doporučují navýšit denní příjem tekutin o 300 až 500 mililitrů oproti běžnému stavu.
V letních měsících, kdy teploty přesahují 25 °C, je správný pitný režim klíčový. Pocením ztrácíme nejen vodu, ale také důležité minerály. Je vhodné pít pravidelně a předcházet pocitu žízně, protože žízeň už je známkou počínající dehydratace. Pro zpestření letních dnů a udržení pitného režimu můžete vyzkoušet různé letní nealkoholické drinky, které jsou chutné a osvěžující.
Při sportovní aktivitě je třeba přizpůsobit příjem tekutin intenzitě a délce cvičení. Před tréninkem se doporučuje vypít přibližně půl litru tekutin, během cvičení pak 100–200 ml každých 15 minut. Po tréninku je důležité doplnit ztracené tekutiny.
Při zdravotních potížích, zejména při horečce, průjmu nebo zvracení, je nutné zvýšit příjem tekutin. V těchto případech je vhodné konzultovat postup s lékařem a případně využít rehydratační roztoky.
Ačkoliv je správná hydratace důležitá, i nadměrná konzumace vody může být riziková. Podíváme se na možná rizika spojená s nadměrným příjmem tekutin.
Přestože se to může zdát překvapivé, nadměrný příjem vody může být pro tělo škodlivý. Co způsobuje nadměrné pití vody? Hlavním rizikem je hyponatremie – stav, kdy koncentrace sodíku v těle klesne pod bezpečnou úroveň v důsledku nadměrného zředění.
Hyponatremie se projevuje například nevolností, bolestí hlavy, zmateností či křečemi. V krajních případech může tento stav ohrozit život. Nejčastěji k němu dochází, pokud člověk vypije více než 3 až 4 litry vody během krátkého časového období, aniž by zároveň doplňoval minerály.
Proto je důležité k pitnému režimu přistupovat rozumně a vyvarovat se nadměrné konzumace vody. Organismus si hydrataci dokáže do značné míry regulovat sám. Pokud je tělo správně hydratované, není třeba přijímat nadměrné množství tekutin navíc. Ideální je pít průběžně a v menších dávkách, nikoli velké množství vody najednou.
Doporučuje se rozložit příjem tekutin zejména do dopoledních a odpoledních hodin a rozhodně nevypít celou denní dávku až navečer, aby nedocházelo k přetěžování organismu a narušování spánku častým močením.
Jaký je tedy závěr? Správný pitný režim není pouze o množství přijatých tekutin, ale především o jejich pravidelném a uváženém příjmu během celého dne. Naslouchejte signálům svého těla, rovnoměrně rozkládejte pití a upřednostňujte kvalitní a zdravé nápoje. Tím podpoříte svou celkovou vitalitu, zvýšíte úroveň energie a přispějete ke svému dlouhodobému zdraví. Nezapomínejte, že prevence je vždy efektivnější než následné řešení zdravotních komplikací – správný pitný režim proto určitě nepodceňujte.
14.07.2025
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.