Předvýchova vodicích psů není jen tak! Seznamte se s Happy

V loňském roce jsme se rozhodli pomoci Nadačnímu fondu Mathilda, který podporuje osoby s těžkým zrakovým hendikepem a zabývá se také výcvikem vodicích psů. A tak se naše NN rodina rozrostla o dvě štěňata, budoucí hrdiny!

Aby se z roztomilého a neohrabaného štěňátka stal životní parťák nevidomého člověka, je to běh na dlouhou trať. Na nástup do služby je totiž pes připravený až po téměř dvou letech, po tzv. předvýchově. Zároveň je výchova takového parťáka finančně náročnou záležitostí, která šplhá až ke stovkám tisíc. I proto jsme se rozhodli Nadačnímu fondu Mathilda pomoci a dva malé chlupáče jsme adoptovali. Přispějeme nejen na jejich výcvik, ale také na stravu nebo veterinární vyšetření.

Text: Michaela Pavlisová Foto: Archiv NN Pojišťovny

Malá asistentka Happy

Seznamte se s naším prvním adoptovaným štěňátkem – černou labradorkou Happy, která vykoukla na svět začátkem prosince loňského roku. Mezi svými devíti sourozenci už od narození vyčnívala nejen velikostí, ale také hravostí a energií. Sotva se rozkoukala, už začala objevovat, co je možné v pelíšku ožužlat nebo jak své chlupaté brášky a sestřičky poškádlit.

Na začátku února Happy opustila svůj rodný dům a zamířila do Prahy ke své „pěstounské“ rodině na předvýchovu. Ta potrvá 10 měsíců. Během nich se Happy bude socializovat – naučí se žít mezi lidmi a zvládat základní povely, bude cestovat hromadnou dopravou nebo se svými dočasnými rodiči vyrazí do práce… Zkrátka, získá všechny dovednosti, aby ji v budoucnu u nového páníčka nic nepřekvapilo. Jako budoucí parťák nevidomého má Happy vstupenku také do míst, kam se běžní psi nedostanou. Je jí speciální pracovní vesta s nápisem „Pes ve výcviku“.

Poté, co Happy oslaví první narozeniny, čeká ji zdravotní test. Bez něj by totiž nemohla získat potvrzení pro práci vodicího psa. Pokud ho absolvuje úspěšně, přesune se ke své profesionální trenérce. Ani tady ji nečeká žádné leháro, ale spousta práce. Během dalších osmi měsíců se totiž musí doučit všechny znalosti potřebné pro složení dovednostní zkoušky. Až pak je celý výcvik u konce a Happy bude moct zamířit k nevidomému, kterému jistojistě usnadní život.

Kdo je náš druhý chlupáč?

Na druhého šikulku teprve čekáme. Budoucí psí mamince Olivii se štěňátka totiž ještě nenarodila. Ale už teď se jich všichni nemůžeme dočkat. Až se štěňátka narodí a budou připravena na předvýchovu, jeden chlupáč poputuje k nám. Roli „pěstouna“ bude navíc zastávat jeden z našich kolegů z NN Životní pojišťovny a NN Penzijní společnosti. A malý hafík se bezpochyby stane naším firemním mazlíčkem.

O Nadačním fondu Mathilda

Nadační fond nese jméno své patronky, hraběnky Mathildy Nostitzové, jež už dlouhá léta pomáhá lidem se zrakovým postižením. Výchova a výcvik vodicích psů je jednou z významných aktivit Mathildy, ne však jedinou. Fond se snaží vyhledávat a podporovat projekty, které osobám s těžkým zrakovým postižením usnadňují život. Zaměřuje se rovněž na vzdělávání nevidomých a slabozrakých a podporuje tak jejich uplatnění na pracovním trhu.

Možná už jste také někdy slyšeli o Koncertu pro Mathildu. Koná se každoročně ve Stavovském divadle v Praze a vystupují zde známí umělci spolu s nevidomými hudebníky. Během roku pořádá fond i mnoho dalších benefičních koncertů. Z výtěžku pak podporuje mladé nadané studenty hudby, kteří si nemohou dovolit nákup kvalitnějšího hudebního nástroje.

Nadační fond Mathilda a výcvik vodicích psů

Nejnáročnější a zároveň i nejnákladnější projekt Nadačního fondu Mathilda je pořízení, výchova a výcvik vodicích psů. Začíná výchovou a výcvikem psího hrdiny a končí spoluprací s nevidomým klientem. Celý skoro dvouletý proces fond stojí téměř 300 tisíc korun. 90 % z částky obvykle proplácí úřady práce po prokázání vynaložených nákladů. Sám nevidomý pak zaplatí zbylých deset procent.

Nároky na zdravotní stav a povahu vodicích psů jsou vysoké, proto se Nadační fond Mathilda rozhodl jít vlastní cestou a založil svůj chov štěňat. Některé z chovných fenek mají dokonce cizokrajné kořeny. Například fenka Vida přicestovala ze Španělska a budoucí maminka našeho druhého chlupáče, Olivia, z Francie. Vlastní chov však stát nijak nepodporuje, a to byla jedna z příležitostí právě pro nás v NN Životní pojišťovně a NN Penzijní společnosti.

U výcviku vodicích psů je potřeba zůstat nohama pevně na zemi. Ne každý chlupáč výcvik dokončí. Důvodem mohou být zdravotní problémy nebo nevhodná povaha psa. Z výchovy nebo výcviku bývá bohužel vyřazen každý čtvrtý pes.

Jaký by měl vodicí pes být?

Správný vodicí pes by se měl ve své roli cítit jako ryba ve vodě a pomáhat svému pánovi rád, bez odmlouvání. Zároveň musí umět zvládat stresové situace a orientovat se v rušném prostředí.

Nejdůležitější ale je, aby si pes se svým nevidomým páníčkem „sedli“ a doplňovali se. I psi mají, stejně jako lidi, různé povahové vlastnosti. A tím nejlepším parťákem se pes stane jen tehdy, pokud povahou zapadne do života svého pána a dokáže mu pomoci se všemi jeho potřebami. Teprve pak budou spokojení oba.