„Tak bylo to hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát…“

Možná by bylo snadnější hledat místa naší vlasti, kde nějakou tu stopu nezanechal. On se totiž Jára Cimrman mihnul leckde.

A než všechna ta místa uvidíte alespoň jednou, nacestujete se.

Pokud netrávíte konec roku ponořeni v šáňu a obklopeni chlebíčky, ale naopak dumáte, kde hledat azyl před příbuznými, máme pro vás pár tipů. Co si udělat seriál výletů na místa, o kterých se jistojistě ví, že mají něco společného s českým géniem? A když k tomu přidáte i pár lokalit, u nichž se to až tak na tuty neví, stačí vám tohle cestovatelské podhoubí ještě pěknou řádku víkendů nového roku.

Ležící, spící… v Liptákově!

„Bude vás učit pěkně česky. A komu se to nelíbí, Konráde, toho ať rodiče pošlou do německé školy ve městě,“ řekl starosta Liptákova ve známém filmu, když představoval nového učitele Cimrmana, kterého ztvárnil Zdeněk Svěrák. Školu, kam chodil i Konrád Henlein, najdeme v obci Vesec nedaleko Sobotky — je to číslo popisné 7 —, kterou v roce 1995 vyhlásili památkovou rezervací.

Zajímavý je i dům číslo 19, kde sídlí muzeum peří a v němž je i Cimrmanova světnička, po níž ve filmu provázela Valerie Kaplanová. Právě v této místnosti Cimrman bydlel naposled — vzpomeňte, jak si v posteli zapaloval doutník petrolejkou. Dům si ale zahrál i ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, v němž ztvárnil prodejnu, kam nezbedníci táta a synek jezdili na kolech na nákupy.

Vesec měli filmaři vůbec v oblibě, točil se tu třeba muzikál Přijela k nám pouť nebo snímky Díky za každé nové ráno, V zámku a podzámčí či pohádka S čerty nejsou žerty.

Rozhledny na zemi i ty utajené

V Královéhradeckém kraji zůstaneme. V rekreačním areálu U Čápa v Příchovicích v roce 2013 otevřeli vůbec první oficiální muzeum slavného Čecha. Budova, částečně vrostlá do svahu, skrývá velkou část pozůstalosti Járy Cimrmana, kterou předtím uchovávali v depozitáři jeho žižkovského muzea. Řadu exponátů ale dodali i lidé z Pojizeří, kteří na svých půdách a v chalupách našli zaručeně autentické památky na pobyt génia na Liptákovsku. Vidět tak můžete smeták na vymetání koutů, mistrovy dívčí šaty z dětství, jeho bustu, kterou při napařování klobouků poničil kloboučník Lešner, i obraz vídeňského oponenta Cimrmanologů Ericha Fiedlera. Příjemný výhled skýtá i Maják Járy Cimrmana, tedy rozhledna z pera architekta Martina Rajniše z borového dřeva s působivou vzdušnou konstrukcí.

Další velice zajímavá rozhledna a připomínka Cimrmanova pobytu stojí v nedalekých Semilech na Nouzově. Dobře známý je fakt, že vynálezce přispěl ke konstrukci Eiffelovy věže či rozhledny na Petříně. Méně už se ví, že trpěl závratěmi, a tak nikdy na vrchol ani jedné z nich nevystoupal. Sestrojil si ovšem rozhlednu vlastní, kde se mu hlava motat nebude — nouzovská věž totiž není věž, ale pouhá ohrádka na zemi!
A ještě jednu rozhlednu českého velikána u nás najdeme: v Březové nad Svitavou. Dobře ukrytá rozhledna — jak se jmenuje — je zasazená mezi stromy, které tak trochu zakrývají i výhled z ní. Zato je ale chráněná před turisty — možná i proto k ní značky vedou ze dvou stran.

Zamlžená socha

A ještě jednou ze severu, tentokrát z Tanvaldu. Jednou z nejznámějších Cimrmanových soch je ta na balkoně kina Jas. Dílo „Cimrman v mlze“ vybral Zdeněk Svěrák v roce 2010. Tanvald je totiž jako jedno z mála měst jmenován v Cimrmanových divadelních hrách a je přímo spojován s posledním známým místem jeho pobytu, tedy s Liptákovem.

Už od roku 2006 je možné projet se po třicet kilometrů dlouhé cyklostezce v okolí Tanvaldu. Na cestě s podtitulem „Na kole kolem Liptákova“ najdete celkem devět zastavení, která Cimrmana ukazují jako vizionáře, pedagoga, stavitele, rádce, proroka nebo sportovce. Trasa začíná u řeky Kamenice v Návarově a končí na česko-polském hraničním přechodu Kořenov-Orle.

I kaštan může být legendární

Další z cimrmanovských cílů leží na Vysočině, konkrétně ve vísce Sklené. Krásný jírovec stojící nedaleko obecního úřadu má totiž poutavou historii. Kdysi v zimě tu putoval nejmenovaný pocestný a ptal se místních lidí, kudy se dostane do Jihlavy. Jakmile zjistil, že je na správné cestě, vyhrkly mu slzy dojetí. I vytáhl z ošuntělého kabátu kapesník, aby oči osušil.

No a v tentýž moment z kapsy vypadl i kaštan, který třel v dlaních a zahříval si jím zkřehlé ruce. Kaštan zapadl hluboko do sněhu a vyrostl z něj strom. Až po mnoha letech se lidé ve Sklené dozvěděli, že oním pocestným byl náš génius.

Kostkový globus a jaderné muzeum

Pokud návštěvy míst s odkazem českého velikána chcete dovést k dokonalosti, zajeďte i do Brd. Mezi vesnicemi Míšov a Borovno najdete Atom Muzeum Javor 51. Z bývalého skladu sovětské jaderné munice je dnes unikátní muzeum jaderného zbrojení, z něhož popravdě dost mrazí. Navštívit můžete i sál, kde se skladovaly jaderné hlavice. Letošní novinkou muzea ostatně je osmdesátikilová jaderná mina.

A jak místo souvisí s Cimrmanem? Na pamětní desce v Míšově si můžete prohlédnout mistrovu hlavu — zezadu — a dozvědět se, že v květnu 1915 při svých cestách tuto obec jen těsně minul.

Jeden milý kousek najdete i v městském parku v Pečkách. Jde o kopii Cimrmanovy školní pomůcky z éry, kdy se nedostávalo peněz na kabinety k uskladnění výukových předmětů. Vynález nazvaný „Zeměkoule v kostce“ je věrným modelem naší planety. Génius ale uvažoval, co s prázdným dutým vnitřkem. Zvolil proto jiný geometrický tvar, přidal uzamykatelná dvířka a přihrádky. Dozvíte se tu také, že už v roce 1914 Cimrmana napadlo v rámci časových úspor používat zkrácené zprávy. Říkal jim stručné malé sdělení, tedy SMS. A jak se génius do Peček dostal? Za odtajněním tohoto příběhu si budete muset zajet sami…

Plahočením vpřed!

Další z mnoha možných Cimrmanových podob je k vidění na náměstí v jihomoravské Lomnici. Tam — u plastiky jeho nohy — začíná Cimrmanova naučná stezka, která míří k Synalovu a končí u myslivny pod vrchem Sýkoř. Po cestě narazíte na několik zastavení, kterým se říká Plahočiny a na nichž najdete cedulky s úryvky z jeho děl, písní a další zábavné texty. Na každé Plahočině se můžete zastavit, zhodnotit, jak se vám plahočí, a plahočit se dál. Celou stezku uzavírá plostika — velikánova busta zploštělá na dvacet centimetrů.

Vytržený zub a bezedná lžíce

Polovinu peřiny, kouli z voloviny, rodnou světnici nebo pomník skleslého Járy Cimrmana najdete v zámku v Letohradu na Pardubicku. K vidění tu jsou jeho vynálezy, fotografie z dětství, plakáty inzerující jeho divadelní hry a další předměty mapující jeho cestovatelské a výtvarné působení. Je tu například lžíce hladomorka — díky díře v jejím dně nebylo možné hltat — nebo Cimrmanův zub moudrosti, který si sám vytrhl, čímž dokázal, že tato stolička nijak nesouvisí s genialitou. U zámku stojí také malá Cimrmanova socha, která prý připomíná jeho dávný pobyt ve městě — odpočíval zde před tím, než se vypravil uzavřít Zemskou bránu v Orlických horách.

Jediné nábřeží svého druhu na světě

Lipník nad Bečvou nedaleko Olomouce je domovem světové rarity: Cimrmanova nábřeží, které je ale od jakékoliv vody na hony vzdálené. Jméno této krátké uličky v centru města vybrali v anketě sami obyvatelé. V roce 2007 na jednu ze zdí namalovali zapadající slunce nad mořem, obloukové lampy, historické kolo nebo letící balon. Jako první se po tomto nábřeží při slavnostním odhalení díla prošel Ladislav Smoljak. A jaký byl Cimrmanův vztah k Lipníku? Prý velmi vřelý, neboť z města pocházela jeho oblíbená sténografka Františka Podhájská.

Vysazení z vlaku a životní prozření

Poslední náš tip na výlet míří k Jindřichovu Hradci. Jedná se o železniční zastávku úzkokolejné trati z Hradce do Nové Bystřice. V lese utopené místo nedaleko Kunžaku v roce 2011 dokonce získalo zvláštní cenu v soutěži o nejhezčí nádraží.

Co se tu stalo? Jára Cimrman tu byl jednu červnovou noc roku 1900 vysazen — tedy „detrainizován“ — z vlaku, jelikož neměl jízdenku. Za vlakem pak prý ještě hrozil utrženou brzdovou hadicí. Archeologický výzkum potvrdil, že český génius se tu po vyhození z vlaku otiskl do měkké hlíny — z otisku vylitý reliéf je na místě k vidění.

Pokud nepojedete vlakem, vydejte se z osady Kaproun po zelené značce, k zastávce je to asi kilometr. Po cestě se zastavíte u stromové houpačky, kde došlo k převratné události. Jak známo, Cimrmana vychovávali jako holčičku. Při jedné z návštěv babičky se Jaruška zastavila u své oblíbené houpačky. Nešla ale poklidně vedle babičky, nýbrž se rychle rozběhla a při prudkém dosednutí na prkénko došlo k nepříjemnému přiskřípnutí — a zjištění pravého stavu věcí.

A co vy, víte o nějakých dalších místech spojených s českým géniem?