Mozek je jako sval, nesmíme ho nechat zlenivět

Trápí vás, že si někdy nevybavíte konkrétní slova, jména nebo čísla?

Podobné problémy probírá se studenty všech věkových kategorií Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, a nabízí řešení.

Pro trénování mozku jsou podle ní důležité nové podněty. Doporučuje třeba zvolit jinou cestu do práce, zapínat si svetr druhou rukou nebo nepoužívat navigaci v telefonu.

Kdy je náš mozek v nejlepší kondici?

Obecně mezi 16. až 23. rokem života. Vědci předpokládají, že právě v tomto období se do krátkodobé paměti ukládá více informací než během dalších let. Jenže tohle období rozkvětu naší mozkové aktivity si moc dlouho neužijeme. Kolem 25. roku života je vývoj mozku ukončen a od té doby se jeho funkčnost začíná pomalu zhoršovat.

Jak to poznáme?

Nemůžeme si vzpomenout na nějaké slovo, vybavit si jméno kolegy. Nejvíc si tyto drobné výpadky lidé uvědomují mezi 50. až 60. rokem života. Začínají mít obavy, že se něco děje. Občas se jim stává, že mají určité slovo na jazyku a nemohou si ho vybavit.

Čím si to vědci vysvětlují?

Je to dáno tím, že máme v paměti uloženo příliš mnoho informací. Mozek potřebuje najít to správné místo, kam hledané slovo uložil. Trvá mu delší dobu, než se k informaci dostane. My si ji pak sice vybavíme, ale mezitím už se konverzace většinou posune k jinému tématu.

Lidé mají v takových chvílích obavy, že už musí řešit problémy s pamětí. Jak začít?

Mozek je jako sval. Nesmíme ho nechat zlenivět. To, že si někdy nemůžeme na něco vzpomenout, by nás nemělo srazit na kolena. Je třeba si zvyšovat sebevědomí. Přesvědčovat se o tom, že jsme schopni vybavit si spoustu věcí a také zapamatovat nové informace. I proto pořádáme po celém Česku od 11. do 17. března Národní týden trénování paměti, který je součástí celosvětové akce Týden uvědomění si mozku. Lidé mohou přijít zdarma na přednášky, které se konají ve školách, nemocnicích nebo v seniorských domovech. Jsou určeny pro všechny cílové skupiny.

Přispívá ke zhoršení paměti i náš životní styl?

Určitě na to má velmi nepříznivý dopad. Zvláště stres ovlivňuje činnost mozku, a tedy naši paměť. Myslíme na spoustu věcí a nejsme schopni se soustředit. Každý asi známe situaci, kdy jdeme pro něco do ledničky a cestou zapomeneme, co tam vlastně chceme. Náročné jsou samozřejmě mezníky v životě, kdy nás opustí životní partner, uzavíráme se do sebe, přerušíme sociální kontakty a psychickou aktivitu. Právě tehdy hrozí, že propukne nějaké neurodegenerativní onemocnění. Lidé by se v takovém případě neměli uzavírat do své ulity, ale naopak hledat nové obzory – navštěvovat třeba univerzity třetího věku.

Pouhé luštění křížovek nás asi nezachrání, nebo ano?

Jakákoliv stimulace mozku je prospěšná. Například čtení nahlas nebo učení cizího jazyka, s tím můžeme začít třeba i v sedmdesáti. Velmi prospěšná je ale také fyzická aktivita, ideální je například chůze.