Můj milý deníčku... jak mi zlepšíš život?

05.11.2018

Taky jste si už někdy vybrali hezký sešit, napsali datum a začali s pocitem slavnostnosti psát deník?

Jak dlouho jste vydrželi? Přitom jsou důvody deník nepodcenit.

Text: Jana Bohutínská    Foto: Archiv

Sama jsem s deníkem moc trpělivosti neměla. Doháněla jsem to opakovanými pokusy. Nedávno jsem ve starých krabicích našla štos dílčích každodenních zápisků, krátkodobých deníků, různých sešitů, kam jsem si psala cestovní události. Mám také deníky z doby, kdy jsem měla v životě horší období, zápisky o svých láskách i momentálních nenávistech. I později jsem se k deníku uchylovala, když jsem si potřebovala utřídit myšlenky, emoce, plány a životní směřování nebo poznačit, za co jsem v životě vděčná.

Nástroj duševní hygieny

„Musím poodložit drobet snivost mou, nabýt samostatnosti a jistý rozhled, přemýšlet o všem, jak náleží a vůbec hleděti všech prospěchů k dosažení krásného v brzké budoucnosti postavení samostatného,“ slíbila sobě a svému deníku operní pěvkyně Klementina Kalašová, rodačka z Horních Beřkovic.

Bylo to v září 1870, když studovala v Rusku. A povedlo se, působila pak nejen tam, ale také v Německu, Itálii nebo ve Španělsku. Z jejího deníku cituje historička Milena Lenderová ve své knize A ptáš se, knížko má..., ve které zkoumá ženské deníky z 19. století. Vycházela zhruba ze sedmdesátky deníků, které se podařilo objevit. Pisatelky mají různý styl psaní a širokou škálu toho, co chtějí deníku svěřit. Od stručných nejsoukromějších zápisků po zkušenosti z cestování, od tříbení myšlenek po faktografické zaznamenávání dobových událostí.

Chronologicky vedený deník je podle Mileny Lenderové „prostředkem duševní hygieny, zpovědníkem schopným přijmout a zaznamenat dobré i špatné, prožité i tušené“. Deník snese zápisy o událostech politických a společenských, o soukromí a každodennosti pisatele, jeho přáních, snech i hodnotách. Zápisky v něm jsou subjektivní a autentické. A upřímné, protože deník zpravidla není určený ke zveřejnění – i když mnohé deníky se nakonec své knižní podoby dočkaly.

Cíle a svět, v němž žijeme

Jak bylo řečeno, deník má své místo v duševní hygieně – a také v sebekoučování. Zapisování může pomoci k dosažení vlastních cílů. „To, co si přejeme, musíme několikrát vyslovit nahlas nebo napsat a náš mozek se často sám pustí do práce, protože neustále usiluje o to, aby naše slova byla v souladu s našimi činy,“ tvrdí Christiane Stengerová, autorka knížky Nenechte svůj mozek zahálet. Také profesor psychologie Gail Matthews zjistil, že lidé se zapsanými cíli mají větší šanci, že své plány uskuteční.

Sami si totiž tvoříme svět kolem sebe. Záleží jen na nás, jak svět vidíme. Představte si to na drobnosti: za oknem se spustí liják. Můžete si tím nechat zkazit náladu, říkat si, jak vám to příšerné počasí zhatilo plány a že tak je to vždy, pokaždé se najde něco, co pracuje proti vám. Stejný déšť ale můžete přivítat jako skvělou věc, která oživí barvy v lese, a tak není nic lepšího než v pláštěnce rychle odšustit do přírody. Pokud si takové myšlenkové konstrukce zapisujete do deníku, možná snadněji nahlédnete ty, které se opakují a neprospívají vám. Můžete se pak pokusit je změnit a tím i proměňovat svůj přístup k životu. A nakonec, alespoň do určité míry, i to, co se vám v životě děje.

Terapie psaním

Není náhodou, že se deník používá i jako terapeutický nástroj. Průkopníkem je třeba americký psycholog James W. Pennebaker, který uvedl v život expresivní psaní. Založené je na poznatku, že když lidé převedou své pocity, emoční zkušenosti a myšlenky do psaného jazyka, může to zlepšit jejich fyzické i duševní zdraví. Studie totiž ukazují na všestranně pozitivní dopad zápisků o hlubokých pocitech a myšlenkách na jejich pisatelky a pisatele.

Nakonec vzpomínám ještě na americkou učitelku, spisovatelku a scénáristku Julii Cameronovou, která vymyslela svou „umělcovu cestu“. Je to koučovací přístup pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu, který se dá uplatnit jak v umění, tak v jakýchkoliv jiných posláních a profesích. Julia psaní jisté formy deníku vyhlásila za naprostý středobod svého programu. Psaní deníku tak také může pomoci podnítit vaši kreativitu. Je toho tedy docela dost, když přemýšlíme o tom, jaké pozitivní věci může deník do života svého pisatele nebo pisatelky vnést a jak to využít.

Přihlásit se k odběru novinek

Nejnovější články

Mohlo by vás zajímat

Otestujte si svoji kondici

Odpovězte na pár jednoduchých otázek a hned zjistíte, jak jste na tom s kondicí.

Spustit test kondice

Jsme tu pro vás!

Uvažujete jak sebe, nebo svou rodinu zabezpečit pro případ nepříznivých situací?
Neváhejte nás kontaktovat!
Rádi vám se vším poradíme a
zodpovíme vaše dotazy.