5 nejčastějších mýtů o životním pojištění: Proč je důležité i pro kancelářské profese?

Stručně: 5 mýtů a jak to je ve skutečnosti 

Proč si lidé v kanceláři myslí, že pojištění nepotřebují? 

„Sedím v kanceláři, mně se nic nestane.“ Tak uvažuje řada lidí, kteří si životní pojištění spojují hlavně s rizikovými profesemi a adrenalinovými sporty. Realita je často jiná: vážné zdravotní problémy u kancelářských profesí většinou nezpůsobí extrémní aktivity, ale dlouhodobý stres a nevhodný životní styl. Právě proto se vyplatí podívat se na nejčastější mýty kriticky.

Chci vědět víc o životním pojištění

Mýtus 1: „Jediné, co mi hrozí, je úraz. Zdraví mi slouží jinak dobře."

Úrazy si většina lidí snadno představí a často se o nich mluví. Proto může vznikat dojem, že největší riziko představují situace jako zlomená noha, pád na lyžích nebo třeba nehoda v autě či na kole.

Skutečnost: úrazy tvoří jen menší část vážných zdravotních problémů. Většina invalidit a dlouhodobých výpadků příjmu vzniká kvůli nemocem, jako jsou například srdečně-cévní onemocnění nebo nádorové onemocnění. Kdo má pojištěný jen úraz, kryje si tedy menší část rizika. Moderní životní pojištění by proto mělo chránit hlavně před dlouhodobými následky – ať už jde o nemoc, nebo úraz. Dlouhodobý výpadek příjmu totiž může zásadně ovlivnit život jednotlivce i jeho blízkých.

Mýtus 2: „Když budu nemocný, stát se o mě postará."

Skutečnost: nemocenská od státu pokryje jen část příjmu a na běžné výdaje často nestačí. A platí to zejména u lidí s vyššími příjmy, protože u této skupiny výpočet omezuje systém redukčních hranic. 

Při dlouhodobé pracovní neschopnosti tak můžete přijít o desítky procent příjmu. Fixní výdaje, hypotéka, nájem, energie, přitom zůstávají stejné. Finanční tlak se pak často přidává ke zdravotním starostem, což léčení nepomáhá. Správně nastavené životní pojištění pomáhá dorovnat výpadek příjmů a udržet životní standard i v těžkých chvílích, kdy je potřeba soustředit se hlavně na léčbu. 

Mýtus 3: „Nepotřebuju pojistku, mám našetřeno."

Skutečnost: osobní úspory obvykle stačí na krátkodobé nebo drobné výpadky, ne na dlouhodobou ztrátu příjmu při vážné nemoci. 

Vážný zdravotní problém může znamenat výpadek příjmu na mnoho měsíců, což přesahuje rezervu, kterou má většina lidí. Jen málokdo má našetřeno tolik, aby pokryl dlouhé období bez výdělku. Životní pojištění naopak poskytne finanční pomoc právě ve chvíli, kdy ji potřebujete nejvíc a vaše úspory zůstanou nedotčené.

Mýtus 4: „Životní pojištění je drahé a peníze v něm zmizí."

Skutečnost: správně nastavené životní pojištění nemusí být drahé - často jde o pár stovek měsíčně, tedy částku srovnatelnou s běžným nákupem nebo předplatným streamovací služby. 

Peníze v něm „nemizí“: platíte za ochranu pro zásadní životní situace, na které by vlastní úspory nestačily. Dobré pravidlo: drobné nehody pokryjí úspory, velké životní události pojištění. Orientační cenu si můžete spočítat v kalkulačce životního pojištění. 

Mýtus 5: „Jsem mladý, pojištění budu řešit později."

Skutečnost: právě v mládí máte nejnižší pojistné a nejsnazší sjednání, protože jste zdraví. 

Mladí lidé pojištění často odkládají, přestože nemoc nebo úraz může přijít v jakémkoli věku. S přibývajícími lety přibývají i zdravotní komplikace a starší zájemci pak častěji narážejí na přirážky, omezení nebo výluky. Kdo si pojištění sjedná dřív, zajistí si výhodné podmínky na dlouhou dobu. Nejde o pesimismus, ale o odpovědnost a prevenci. 

Závěr: pro koho má životní pojištění smysl? 

Životní pojištění má smysl pro každého, kdo chce chránit sebe a tím i své blízké před finančními dopady nečekaných situací – bez ohledu na to, jestli pracuje v kanceláři, nebo v rizikové profesi. 

Další časté omyly – třeba jestli je pojištění jen forma spoření, zda má smysl i pro lidi bez dětí nebo jak je to s pojištěním po padesátce – rozebíráme v navazujícím článku Životní pojištění pod lupou.

Chci vědět více o životním pojištění

Nejčastější otázky