EMG vyšetření: Co zjistí elektromyografie a jaké jsou normální hodnoty

Co je EMG vyšetření (elektromyografie)?

Zdravé svaly a nervy vysílají charakteristické elektrické signály. Když je ale některý z nich poškozený, aktivita se změní. Právě to dokáže EMG zachytit a výsledky vyšetření pak pomáhají určit přesnou lokalizaci a rozsah poškození.

Metoda se používá hlavně při diagnostice:

• nervových poruch (např. syndrom karpálního tunelu),
•  
• svalových onemocnění (myopatie),
• poruch nervosvalového přenosu (např. myastenie gravis),
• onemocnění motorických neuronů (např. amyotrofická laterální skleróza),
• útlaku nervových kořenů (radikulopatie).

Kdy se EMG vyšetření doporučuje?

1. Syndrom karpálního tunelu

Pokud cítíte brnění, mravenčení nebo bolest v prstech a dlani, především v noci, EMG pomůže zjistit závažnost útlaku nervu a jak je postižení rozsáhlé.

2. Radikulopatie

Objevilo se u vás podezření na útlak nervových kořenů, například při výhřezu meziobratlové ploténky? EMG může určit přesné místo a rozsah poškození.

3. Polyneuropatie

EMG vyšetření se doporučuje i u pacientů s příznaky postižení více periferních nervů, často spojených s cukrovkou nebo jinými systémovými onemocněními.

4. Svalová slabost nebo atrofie

V těchto případech pomáhá rozlišit mezi primárním svalovým onemocněním (myopatií) a poruchou nervového zásobení.

5. Poranění periferních nervů

Po úrazech nebo operacích slouží k posouzení rozsahu poškození a sledování regenerace nervu. EMG vyšetření je důležité pro diagnostiku i  pro stanovení léčebného postupu a případné pojistné plnění.

6. Neuromuskulární poruchy

Při podezření na onemocnění jako myastenie gravis nebo amyotrofická laterální skleróza.

Kromě diagnostiky se EMG využívá i pro sledování průběhu léčby nervosvalových onemocnění, určení prognózy u některých neurologických stavů nebo plánování rehabilitace po úrazech nebo operacích.

EMG vyšetření obvykle nebývá prvním krokem k odhalení problému. Přichází na řadu až ve chvíli, kdy lékař nejprve zhodnotí klinické příznaky, provede fyzikální vyšetření a případně indikuje další testy, jako jsou krevní rozbory nebo vyšetření pomocí zobrazovacích metod (rentgen, ultrazvuk, a poskytne rozhodující informace pro další postup a návrh řešení.

Jak se na EMG vyšetření připravit

Před samotným EMG vyšetřením není nutná žádná speciální příprava, můžete normálně jíst, pít a užívat své běžné léky. Se znalostí několika doporučení zvládnete vyšetření v klidu a bez obav.

• Nezapomeňte lékaře informovat o užívání léků na ředění krve.
• Před vyšetřením se normálně umyjte, ale na oblast k vyšetření nepoužívejte tělový krém nebo olej.
• Vezměte si na sebe pohodlné a volné oblečení, které usnadní přístup k vyšetřovanému místu.
• Přijďte na vyšetření včas a přineste s sebou potřebnou dokumentaci.
• Snažte se udržet vyšetřované části těla v teple a buďte před vyšetřením co nejvíce uvolnění.

Jak vyšetření EMG probíhá?

Skládá se ze dvou hlavních částí:

Studie nervového vedení, kdy se pomocí malých elektrod přiložených na kůži měří rychlost a sílu elektrických signálů procházejících nervy.

Jehlové elektromyografie, která využívá tenkou jehlovou elektrodu zavedenou přímo do svalu k měření, jak sval reaguje v klidu i při pohybu.

Průběh studie nervového vedení

Lehnete si na lůžko nebo se posadíte, aby vám to bylo pohodlné.  Na kůži vám lékař umístí povrchové elektrody, které vysílají krátké elektrické impulzy pomocí stimulační elektrody. Můžete cítit mírné škubnutí nebo brnění v stimulované oblasti. Přístroj zaznamenává rychlost a sílu nervových signálů.

Průběh jehlové elektromyografie

Lékař dezinfikuje místo vpichu a zavede tenkou jehlovou elektrodu do vyšetřovaného svalu. Můžete cítit mírnou bolest při vpichu, podobnou jako při běžné injekci. Lékař vás může požádat o mírné stažení svalu a přístroj zaznamenává jeho elektrickou aktivituTento proces se může opakovat na několika místech.

Jak dlouho vyšetření trvá a co po něm následuje

Délka EMG vyšetření se odvíjí od rozsahu a složitosti, to běžné trvá přibližně 30–60 minut, komplexnější zabere až 90 minut.

Po dokončení EMG můžete pociťovat mírnou bolestivost v místech vpichu, nicméně s běžnými aktivitami můžete obvykle začít ihned po vyšetření. Odcházet budete s předběžnými výsledky, detailní zpráva následuje později.

Jak se vyhodnocují výsledky EMG

Parametry sledované při studii nervového vedení

• Rychlost vedení signálu - obvykle pohybuje mezi 50–70 m/s pro motorické nervy a 60–70 m/s pro senzitivní nervy.
• Amplituda (výkyv) odpovědi - normální hodnoty se liší podle vyšetřovaného nervu, ale obecně by měly být symetrické na obou stranách těla.
• Latence -Doba mezi podrážděním nervu a jeho odpovědí. Normální hodnoty závisí na délce nervu a věku pacienta.

Odchylky od normálních hodnot mohou naznačovat různé typy poškození:

• Snížená rychlost vedení může indikovat demyelinizační neuropatii (poruchu obalu nervu).
• Snížená amplituda často souvisí s axonální neuropatií nebo svalovou atrofií (poškozením samotného nervového vlákna a ztrátou svalové hmoty).
• Abnormální spontánní aktivita může naznačovat denervaci svalu nebo primární svalové onemocnění (sval nedostává správné nervové podněty).

Naměřené hodnoty se vždy posuzují v kontextu s příznaky a celkovým zdravotním stavem pacienta. EMG nálezy pomáhají rozlišit mezi neuropatií a myopatií, určit typ a rozsah nervového nebo svalového poškození a sledovat progresi onemocnění nebo účinnost léčby v čase.

Možná rizika a omezení EMG vyšetření

Přestože je toto vyšetření je obecně považováno za bezpečné, může mít určitá potenciální rizika a drobná omezení.

Co může být nepříjemné

Nepohodlí nebo bolest – zavádění tenké jehly do svalu při jehlové EMG může být pro některé pacienty nepříjemné. Obvykle popisují pocit jako krátké štípnutí nebo tlak, podobně jako při odběru krve. mohou pociťovat výraznější diskomfort, zejména při jehlové EMG.

Mírné krvácení: U pacientů užívajících léky na snížení srážlivosti krve může být zvýšené riziko drobného krvácení v místě vpichu.

Poškození nervu: Velmi výjimečně může dojít k mírnému poškození nervu jehlou, obvykle to ale rychle odezní.

Omezení EMG vyšetření

Vyhodnocení EMG výsledků vyžaduje značnou odbornost, jelikož i EMG má určitá omezení včetně možnosti falešného určení negativního výsledku, zejména v časných stádiích některých onemocnění, případně ne vždy dokáže odhalit velmi jemné nebo počínající nervosvalové poruchy.

Kdy je potřeba zpozornět

Jsou situace vyžadující speciální pozornost a skupiny pacientů, u kterých je na místě opatrnost při EMG vyšetření. Patří mezi ně těhotné ženy, pacienti s poruchami srážlivosti krve nebo pacienti s infekcemi kůže v místě plánovaného vyšetření. V některých situacích může být vhodnější nebo nutné zvážit alternativní vyšetřovací metody k EMG.

Alternativy k EMG vyšetření

Zobrazovací metody

Magnetická rezonance (MRI) a ultrazvuk nabízí detailní anatomické zobrazení nervů a svalů. Tyto metody jsou obzvlášť užitečné při diagnostice strukturálních změn nebo útlaků nervů. Rentgenové vyšetření (RTG), ultrazvukové vyšetření (sonografie) nebo magnetická rezonance (MR) jsou v některých případech vhodnou alternativou nebo doplňkem k EMG.

Laboratorní testy

Krevní testy mohou poskytnout důležité informace o celkovém zdravotním stavu a potenciálních příčinách nervosvalových obtíží. Odhalují zánětlivé markery, hladiny enzymů nebo přítomnost autoprotilátek.

Biopsie

V některých případech je  nutné provést biopsii svalu nebo nervu. Tato metoda umožňuje přímý pohled na tkáň a může odhalit změny, které nejsou viditelné jinými metodami.

Funkční testy

Dynamometrie a goniometrie měří svalovou sílu a rozsah pohybu kloubů. Tyto testy jsou užitečné pro hodnocení funkčního dopadu nervosvalových poruch.

Nové technologie

Kvantitativní senzorické testování (QST) a magnetická stimulace mozku mohou poskytnout doplňující informace o funkci nervového systému.

Každý pacient je jiný, a proto i volba vyšetření vždy závisí na konkrétní situaci a rozhodnutí neurologa. Často je nejefektivnější kombinace několika metod pro získání komplexního obrazu o stavu pacienta.

EMG vyšetření je pro většinu pacientů bezpečné a přináší důležité informace, které vedou ke zlepšení kvality života. Pokud vás čeká EMG vyšetření, můžete mít jistotu že jde o krok správným směrem k lepšímu porozumění vašemu zdraví.

Další užitečné články:

• https://www.nn.cz/blog/alzheimer-jeho-priznaky-jak-ho-rozpoznat-co-delat.html
• https://pece.cz/blog/vse-co-potrebujete-vedet-parkinsonove-chorobe-2.html
• https://www.nn.cz/blog/mozek-je-jako-sval-nesmime-ho-nechat-zlenivet.html

Často kladené otázky k EMG vyšetření (FAQ)