Emoční inteligence u dětí: Jak rozvíjet empatii a sebeovládání

Proč je důležité rozvíjet emoční inteligenci už od dětství?

Děti prožívají silné emoce od útlého věku. Postupně se učí rozpoznat, jestli cítí vztek, smutek, strach nebo zklamání. Učí se, jak své pocity a potřeby vyjádřit slovy, požádat o pomoc, počkat na svou chvíli, domluvit se ostatními nebo hledat jiná řešení konfliktů. A také vnímat, jak se mohou cítit druzí. 

S těmito dovednostmi se dětem snáze funguje doma, ve škole i mezi kamarády. Nejsou ale zárukou bezstarostného života ani jedinou cestou ke školním úspěchům nebo

k duševní pohodě. Svou roli hraje i temperament dítěte, rodinné zázemí, vztahy, zdravotní stav, zkušenosti ze školy, ale rovněž prostředí, ve kterém vyrůstá.

Jak se emoční inteligence u dětí projevuje?

Když je malé dítě frustrované, může plakat, křičet nebo jednat impulzivně. Neznamená to, že „zlobí“, jen ještě nemá dostatek zkušeností a dovedností, jak náročnou situaci zvládnout jinak.

S rozvojem emoční inteligence si děti osvojují schopnosti, díky kterým zvládnou lépe porozumět sobě i ostatním:

• Pojmenování emocí: dítě dokáže říct, že je smutné, zklamané nebo naštvané, místo aby své pocity dávalo najevo jen chováním.
• Snazší zklidnění: po vypjaté situaci se dítě dokáže uklidnit mít pocit bezpečí rychleji než dřív. 
• Empatie: všímá si, že kamarád je smutný, rozrušený a snaží se ho podpořit nebo nabídne pomoc. 
• Sebeovládání: dovede počkat, odložit okamžité uspokojení nebo se soustředit na úkol, i když by v tu chvíli raději dělalo něco jiného.
• Menší sklon k agresi: konflikty častěji řeší domluvou a slovy častěji než ukvapeným a agresivním jednáním.

Rozdíl mezi emoční inteligencí a IQ – co skutečně rozhoduje o budoucím úspěchu

Jakou roli hrají rodiče v emočním vývoji dítěte?

Rodiče mají na emoční inteligenci dítěte zásadní vliv. Dítě se neučí pracovat s emocemi jen z toho, co mu říkáme, ale především z našeho chování, jak reagujeme na jeho pocity a jak zacházíme s těmi vlastními. To přímo ovlivní jeho schopnost tyto emoce v budoucnu zvládat. 

Výzkum čtyř typů rodičovského chování

1. Odmítavý přístup: Rodič dětské emoce zlehčuje, ignoruje nebo se je snaží rychle zastavit. 
2. Neschvalující přístup: Silné emoce jsou vnímané jako problém nebo projev neposlušnosti a rodič na ně reaguje kritikou, trestem či zesměšňováním. 
3. Příliš benevolentní přístup: Rodič emoci přijímá, ale neposkytuje dítěti dostatečné vedení ani jasné hranice. 
4. Emoční koučování: Rodič si všímá emocí dítěte, bere je vážně a pomáhá mu je pojmenovat. Zároveň nastavuje srozumitelné hranice pro chování a společně s dítětem hledá vhodné řešení situace.  

Nejčastější chybou je snaha dítěti vysvětlovat, jak se má nebo nemá cítit, nebo mu jeho pocity vymlouvat. Může pak začít o svých emocích pochybovat a přestává jim důvěřovat. Ty přitom nikam nezmizí jen tím, že je potlačíme. Emoce je také důležité odlišovat od chování a hranice nastavovat tomu, jak dítě své emoce vyjadřuje. Protože přijatelné jsou v zásadě všechny pocity, byť ne každé chování. 

Cvičení pro rozvoj emoční inteligence – praktické tipy pro rodiče

Emoční inteligenci se děti učí hlavně v každodenních situacích, při hře, čtení, společném povídání ale i při řešení konfliktů. 

 

Jak emoční inteligence ovlivňuje budoucnost dítěte?

Emoční a sociální dovednosti můžou dětem usnadnit zvládání stresu, komunikaci s ostatními, budování vztahů i řešení každodenních problémů. Výzkumy ukazují, že děti a dospívající, kteří se učí pracovat se svými emocemi a rozvíjejí sociální dovednosti, lépe zvládají školu i mezilidské vztahy. 

Emoční inteligence přitom není vrozený talent, který buď máme, nebo nemáme. Jde o soubor dovedností, které se rozvíjejí postupně v každodenních situacích, při zklamání, hádce, radosti, omluvě i společném hledání řešení.

Děti nepotřebují být stále klidné, usměvavé a bezchybné. Potřebují vědět, že všechny emoce mají své místo a že se s nimi dá pracovat. Právě schopnost rozumět vlastním pocitům, zvládat je a brát ohled na druhé patří k dovednostem, které mohou využívat po celý život.

Nejčastější otázky

 

Zajímá vás téma duševního zdraví dětí? Pak pro vás máme další články ke čtení:

​Co nejčastěji trápí dětskou duši: úzkosti, šikana, poruchy nálady a příběh Ley

Duševní zdraví dětí: Jak rozpoznat sebepoškozování a nabídnout pomoc

Jak poznat, že dítě něco trápí: varovné signály psychických problémů