Taková normální současná rodinka

Tradiční rodina… tohle dneska říct večer v hospodě, tak se strhne mela. Je to zvláštní, jak to sousloví provokuje.

Ale existuje vůbec něco takového? A souvisí rodina s manželstvím, a jak se proměnilo tohle soužití za poslední roky?

Demografická fakta mluví smutně: Na jednu matku dnes u nás připadá 1,4 dítěte. To znamená, že nedosahujeme ani na prostou reprodukci – za každého dospělého jedno dítě. Jednoduše řečeno, dlouhodobě vymíráme. Taky dnes je to tak, že jeden člověk v produktivním věku platí penzi jednomu seniorovi. Za 30 let podle odhadů bude jeden pracující vydělávat na tři penzisty. Takže ubývá těch, kteří pracují, ale přibývá těch, kteří zatěžují důchodový systém. Což je dáno i tím, že se dožíváme vyššího věku.

Zaděláme na poplatníka

Rodiny s více než dvěma dětmi přitom líčí velmi podobné příběhy. Máte tři, čtyři a více potomků a lidi kolem vás se začnou ptát: „A to jste chtěli? Vy jste katolíci? Tolik dětí máte kvůli dávkám? Vy jste neslyšeli o antikoncepci? A nebudete mít další, že ne? Víte, o co všechno přicházíte?“ Přitom by se měli radovat, že to někdo vzal na sebe a přivedl na planetu víc daňových poplatníků, než bude v penzi sám potřebovat.

Není to ani sto let, kdy více dětí v rodině byl standard daný mnoha faktory. Dnes se za běžné považují dvě děti, ale to je stále na růst společnosti málo. A nelze v tomto argumentovat, že tak to je všude. Jiné společnosti mají jiné tradice – nemusíme ani hledat někde u kmenů v Africe, stačí moderní stát, jako je Izrael, kde mediální i státní politika dělá vše pro to, aby lidé zakládali rodiny a měli co nejvíc dětí. A proč? Protože chtějí být jako národ na mapě světa i za sto let. Nás tu tou dobou tímhle tempem bude polovička.

Hodná single Janinka

Oproti početným rodinám stojí početnější skupina singles. Poslední data ukazují, že jich postupně ubývá a mladí lidé stále víc žijí v nějakém tom vztahu a dokonce v něm mají děti. A je jim vlastně dost jedno, jestli jde o manželství, nebo ne. Rodina je pro ně nakonec podstatnější než papír z úřadu nebo kostela. Ovšem singles nejsou žádná novinka. I před těmi sto lety tu byly celé zástupy svobodných, neprovdaných nebo aspoň bezdětných strýčků a tetiček.

Většinou ale nebrali svůj úděl jako životní program, ale jako fakt. A svůj čas netrávili tolik zábavou, ale třeba péčí o děti svých sourozenců nebo sousedů. Často také působili jako učitelé a učitelky. A když v rodině nebylo dost peněz na boty či jinou nezbytnost, tetička vypomohla. Proč myslíte, že má spisovatel Karafiát ve svých Broučcích postavu Janinky, přesně takové brouččí tety, která pomáhá sousední rodině, když sama žádnou nemá? No proto, aby tento model děti viděly díky knížce na dobrou noc už od malička a nedivily se mu.

Rozpadlá rodina

Proč mají dnešní Češi tak malou touhu po rodině a potomcích? Jistě působí špatný příklad předchozích dvou generací, které v rozvodovosti trhly rekord. Rodina tedy v očích dnešních mladých lidí je zhusta něco, co se rozpadlo. Svobodné matky už ostatně nejsou ostuda, ale statisticky bráno běžný jev. Navíc je tu konzumní styl života, který tak nějak nastavuje názor, že dítě můžeme mít, až když máme pro něj vše potřebné – bydlení, auto, vybavení, dostatek peněz, prostě až je to vše obstaráno. Ale to může být pozdě.

Přitom moderní rodiny, ať už sezdané, nebo ne, žijí vlastně velmi moderně – oba rodiče by chtěli trávit čas s dětmi, oba dovedou vydělat peníze, oba by klidně pracovali, rozdíl mezi mužem a ženou ve starosti o rodinu se proti praprarodičům opravdu hodně smazal. Jenom podmínky tomu pořád nepřejí – muži stále za stejnou práci berou víc, najít vhodný úvazek, který by umožnil rodičům věnovat se práci i rodině a ještě ji uživil, to je taky na palici apod.

Stát by se v tomto měl chovat progresivněji i podle prezidentky Sítě rodinných center Rut Kolínské. Ta nedávno Českému rozhlasu řekla: „Preferuji, aby rodiče měli možnost volby, a péči o děti bych brala jako zaměstnání srovnatelné s jiným. Kdyby všichni poslali děti do kojeňáků, to by stát koukal, kolik by ho to stálo, tak by bylo dobré rodinám podmínky ulehčit.“

Mateřská z tebe udělá chlapa

Mění se nejen matky, které se stále více snaží skloubit práci a rodinu, ale i otcové. O čem se muži bavili nad pivem před třiceti lety? Velmi často o historkách z vojny. I v literatuře se to odráželo – Tankový prapor, Černí baroni. Dnes mluví hojně o dětech, o rodině. Deníček moderního fotra, Borcův kodex pro rodiče, Líný rodič…

Normální rodina není

Když se rozhodnete do toho praštit a rodinu si založit, je dneska už fuk, jak se to vyvine. Norma neexistuje. Hlavní je, aby ten váš model rodiny fungoval – aby se v něm všichni měli dobře, aby měli rádi čas, který spolu tráví, všechny ty svátky, dovolené, večery i nedělní bábovky… Je to dobré k jedné věci. Spokojená rodina, jakkoli složená, ukáže dětem model, který pak budou opakovat. A uživí vás, až vy sami budete v penzi. A i proto je rodina pořád ještě základ státu, protože bez reprodukce by prostě stát zkrachoval. Ale kolik v té rodině žije lidí a jakých, to je docela putna. Nebo by aspoň být mělo.