Tloustnou naše rostliny jako všichni rozmazlení boháči?

Studie z roku 2004 se podívala na 43 různých zahradních rostlin a spočítala, jak se jejich nutriční hodnota změnila mezi lety 1950 a 1999.

Objem bílkovin poklesl průměrně o 6 %, vitamin C o 15 %, vitamín B2 o 38 %, ubylo také železa a vápníku. Lidská strava je rok od roku horší, a to i když jíme zdravě. Jak řekl profesor Michael Crawford: „Potřebujeme novou definici toho, co je to zdravé jídlo.“ Co se vlastně děje s rostlinami?

V Severní Americe roste zlatobýl. Je to důležitý zdroj bílkovin pro včely, ale ne pro člověka. Proto zůstal nedotknutý šlechtěním. Smithsonův institut uchovává stovky vzorků zlatobýlu datujících se až do roku 1842. Když je porovnáte se vzorkem z roku 2014, jasně vidíte rozdíl. Počet bílkovin v nich poklesl až o 30 %. S největší pravděpodobností je na vině oxid uhličitý.

Rozmazlené rostliny

Už celá desetiletí koupeme rostliny ve zlatě. Tedy pardon, v oxidu uhličitém. Vychováváme si tak rozmazlené fracky, kteří si brzy začnou dělat, co chtějí? Ano, zní to podivně, ale bioložka Hope Jahrenová to považuje za možné.

Představte si, že kráčíte po ulici, když vám před očima prolítne tisícovka. Vznáší se ve vánku sem a tam. Natáhnete se po ní a snadno ji chytnete. Rozhlédnete se kolem, ale nikdo ji nepostrádá, nemáte ji komu vrátit. Co s ní uděláte? Půjdete si koupit něco hezkého na sebe? Uložíte si ji do prasátka na horší časy? Využijete ji k tomu, abyste si pořídili novou pračku, po které už tak dlouho toužíte?

A co kdyby vám přistála tisícovka do ruky každý den? A nejenom vám, ale všem lidem okolo? Samozřejmě by to zavánělo inflací a pádem ekonomiky, ale co je hlavní, co by to udělalo s vaším chováním?

Přesně takové otázce čelí podle bioložky Hope Jahrenová rostliny na naší planetě. „Oxid uhličitý je zajímavá věc; pro rostliny jsou to v podstatě peníze. Je to jejich základní zdroj,“ vysvětluje. Metaforicky řečeno, už celá desetiletí zaplavujeme přírodu penězi. A jak vám řekne každý ekonom, zaplavit ekonomiku bohatstvím není dobré.

Co dělá přebytek peněz s ekonomikou

Jak vysvětlil ekonom Pavel Kohout, Španělsko v 16. století „trpělo obrovskou inflací následkem dovozu zlata z Jižní a Střední Ameriky. Růst objemu zlaté měny ve Španělsku vedl k masivním dovozům zboží, což téměř zničilo domácí španělská řemesla a těžce postihlo zemědělství.“

I španělský vzdělanec Martín de Azpilcueta v roce 1556 napsal: „Zkušenost ukazuje, že ve Francii, kde je méně peněz než ve Španělsku, jsou chleba, látky i pracovní síla mnohem levnější a že v samotném Španělsku byly v době, kdy tam bylo méně peněz, zboží a lidská práce nabízeny za menší cenu než po objevení Indie, od kdy byly kryty zlatem a stříbrem.“

Pokud se tedy vrátíme z ekonomie zpátky do biologie: přebytkem oxidu uhličitého vytváříme v rostlinné říši inflaci. A situace je ještě trochu zajímavější…

Rozmazlujeme rostliny

Stejně jako lidé, i rostliny dělají různá rozhodnutí, jak se svým „bohatstvím“ naloží. Pokud se člověk rozhoduje, jestli si koupit nové kalhoty, nebo peníze uložit na horší časy, rostlina se podle Hope Jahrenová rozhoduje taky: „Některé si nechají vyrůst řadu nových listů, některé nové květy, některé zdroje uloží do svých kořenů, některé přestanou vyrábět obranné složky, protože mají tolik zdrojů, až si myslí, že se nemusí bránit.“

Rostliny tak slábnou docela stejně, jako zeslábli lidé, když už nemuseli bojovat o přežití, ale žili si v relativním blahobytu. „Když je pro rostlinu tak jednoduché vytvořit si nový list, bude se chovat k těm, které má, docela jinak,“ dodává Jahrenová.

Další rizika

Ve hře je ještě více hráčů. „Když ti zečtyřnásobím plat, ale nedám ti více dovolené, stejně nemůžeš vyrazit na cestu kolem světa, i když se ti najednou zdá levná,“ vysvětluje Jahrenová. Samozřejmě my nelimitujeme rostliny dovolenou, ale přístupem k dalším zdrojům důležitým pro jejich život, například k dusíku či vodě. Voda se stává o to důležitější, když se zvedne teplota. Globální oteplování a další nečekané změny vyvolané zásahy do člověka tak mohou nepěkně zamávat rostlinou „ekonomikou“, podobně jako s lidmi zamává nečekaný úder ekonomické krize.

Růst CO2

Za posledních 150 let se množství oxidu uhličitého v naší atmosféře zvedlo téměř na dvojnásobek. Můžeme vidět efekt z vesmíru. Naše planeta se zelená. Ale…Vědci začali experimentovat s tím, co dělá nadbytek oxidu uhličitého s rostlinami. Do omezené oblasti vypustili nadbytek CO2. Výsledek? Pšenice, ječmen, rýže i brambory rostou rychleji. Nejsou ale výživnější, jenom naberou více sacharidů.

Vědci v Číně se pokusili o podobný experiment. Napumpovali rýži množstvím oxidu uhličitého, který očekávají v atmosféře za 50 let. Bílkoviny poklesly průměrně o 10 %, železo o 8 %, zinek o 5 %.

Zatím se sice nemusíme uchylovat k potravinovým doplňkům. Nadbytek sacharidů a nedostatek bílkovin v našem tradičním jídle má ale jiný nepříjemný důsledek: tloustneme. Udržet si štíhlou linii a zdravé tělo bude čím dál tím náročnější.