Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Mnoho rodičů chce pro své děti to nejlepší, ale někdy na ně nevědomky kladou příliš vysoké nároky. To může vést k přetížení, stresu a negativně ovlivnit psychické i fyzické zdraví dětí. Dítě je samostatná osobnost s vlastními zájmy a limity, které je třeba respektovat. V dnešní uspěchané době je snadné podlehnout tlaku okolí a srovnávat své dítě s ostatními, což může vést k neúměrnému očekávání a ztrátě radosti z dětství.
Text: Jan Novotný
Foto: Archiv
Rodiče by neměli zapomínat, že jejich vlastní pohoda a klid se přenáší i na děti. Není nutné být dokonalý rodič ani mít pro děti neustále připravený program. Společné chvíle bez tlaku na výkon, sdílení radostí i neúspěchů a ochota přijímat chyby jako přirozenou součást života jsou základem zdravých rodinných vztahů. Méně je někdy více – méně aktivit, méně tlaku, více pohody a prostoru pro spontánní zážitky často vede ke spokojenějším dětem i rodičům.
Mimoškolní aktivity mohou být pro děti velmi přínosné, pokud odpovídají jejich zájmům a schopnostem. Pomáhají rozvíjet dovednosti, nadání i sociální kontakty, což je důležité pro jejich sebevědomí a pocit sounáležitosti. Problém nastává, když je rozvrh dítěte přeplněný a nezbývá mu čas na odpočinek a volnou hru. Právě volný čas a chvíle nudy jsou pro děti klíčové – podporují kreativitu, umožňují jim zpracovat zážitky a přemýšlet o světě kolem sebe. Nuda není na škodu, naopak často vede k originálním nápadům a rozvoji samostatnosti. Děti, které mají možnost se chvíli nudit, se učí hledat vlastní způsoby, jak se zabavit, a rozvíjejí tak svou fantazii i schopnost řešit problémy. Například když dítě nemá naplánovaný program, může si samo vymyslet hru, začít kreslit, stavět z kostek nebo si číst knížku, což jsou aktivity, které rozvíjejí jeho tvořivost a samostatnost.
Při výběru mimoškolních aktivit je důležité zapojit dítě do rozhodování a brát v úvahu jeho zájmy, povahu i aktuální potřeby. Rodiče by měli s dítětem otevřeně mluvit o tom, co ho baví, co by chtělo zkusit a jak se při různých činnostech cítí. Společné rozhodování posiluje vzájemnou důvěru a pomáhá dítěti rozvíjet odpovědnost za vlastní volby. Je vhodné začít s menším počtem kroužků a sledovat, jak dítě zvládá skloubit školu, volný čas a aktivity. Pokud se objeví známky únavy nebo ztráty zájmu, je dobré program upravit a dát dítěti více prostoru pro odpočinek a spontánní hru.
Nuda je často vnímána negativně, ale ve skutečnosti je pro děti velmi důležitá. Když se dítě nudí, má možnost zastavit se, urovnat si myšlenky a začít přemýšlet o sobě i o světě kolem. Právě v těchto chvílích vznikají nové nápady, rozvíjí se fantazie a schopnost samostatně řešit problémy. Mozek dítěte během nudy zpracovává zážitky, třídí informace a vytváří nové souvislosti. Děti, které mají dostatek volného času bez pevného programu, jsou často kreativnější, samostatnější a lépe zvládají stresové situace. Nuda je tedy přirozenou součástí zdravého vývoje a rodiče by se jí neměli obávat, ale naopak ji vnímat jako příležitost k rozvoji.
Psycholožka Pavla Koucká, autorka knih Zdravý rozum ve výchově a Uvolněné rodičovství, sama ve své rodině uplatňuje principy, o kterých píše. „Děti učíme přebírat zodpovědnost. Například školu si řeší samy. A už je ani nemusíme honit, aby šly spát. Pokud si dlouho čtou, druhý den to pocítí. Rozhodnutí je na nich samotných,“ říká máma tří dětí, která za ně ani neuklízí a nechává je, ať si samy řeší své dětské spory. Výsledek takového přístupu? „Děti jsou poměrně samostatné a vyrovnané. Jen tak je něco nerozhodí.“ A to přece chceme.
Někdy je dokonce lepší „vypnout“ a nechat děti, ať si samy najdou, co je baví, místo neustálého organizování programu. Právě v těchto chvílích mají možnost rozvíjet svou fantazii, samostatnost a objevovat nové zájmy, které by v přeplněném rozvrhu nemusely nikdy poznat.
Příklad ze života: Dítě, které se doma nudí, může začít stavět domečky z polštářů, vymýšlet vlastní příběhy nebo si samo zorganizovat „divadelní představení“ pro rodinu. Takové aktivity vznikají spontánně a často vedou k rozvoji dovedností, které by v organizovaném kroužku nemuselo objevit.
Výchovné metody mají zásadní vliv na psychiku dítěte. Důležitá je rovnováha mezi jasnými hranicemi a respektem k individualitě dítěte. Děti potřebují cítit bezpečí, ale také prostor pro vlastní rozhodování a zapojení do běžného života, například při domácích pracích. Přehnaný tlak na výkon, neustálé srovnávání nebo promítání vlastních ambicí rodičů do dítěte může vést k úzkosti, ztrátě motivace a dalším problémům. Rodiče by měli být svým dětem oporou, naslouchat jim a podporovat je v jejich vlastních zájmech, místo aby je tlačili do aktivit, které je nebaví nebo jim nevyhovují. Takový přístup posiluje sebevědomí dítěte a pomáhá mu zvládat náročné situace v budoucnu.
Konkrétní příklad: Pokud dítě nechce chodit na klavír, i když rodič sám v dětství toužil být hudebníkem, je lepší jeho rozhodnutí respektovat a společně hledat jinou aktivitu, která ho bude těšit. Nebo pokud dítě projeví zájem pomáhat v kuchyni, nechte ho zkusit jednoduché recepty, i když to znamená více nepořádku – získá tím pocit důvěry a samostatnosti.
Varovné signály přetížení jsou únava, ztráta zájmu, úzkost, problémy se spánkem nebo psychosomatické potíže. Rodiče by měli sledovat, jak dítě na aktivity reaguje, a být připraveni program upravit. Klíčová je otevřená komunikace a naslouchání potřebám dítěte. Pokud dítě často říká, že je unavené, nechce chodit do kroužků, které ho dříve bavily, nebo se objevují zdravotní potíže bez zjevné příčiny, je to signál ke zpomalení. Důležité je také nesrovnávat dítě s ostatními a respektovat jeho individuální tempo vývoje. Pravidelné rozhovory o pocitech, radostech i obavách pomáhají budovat důvěru a umožňují včas zachytit případné problémy.
Příklad z praxe: Pokud dítě začne často říkat, že ho bolí břicho před odchodem na určitou aktivitu, může to být známka stresu nebo nevole. V takovém případě je vhodné si s dítětem v klidu promluvit, zjistit příčinu a případně aktivitu omezit nebo zcela ukončit.
Zdravý vývoj dítěte vyžaduje vyvážený přístup k výchově i volnému času. Důležité je respektovat individualitu dítěte, dopřát mu prostor pro spontánní hru, odpočinek a vlastní rozhodování. Rodiče by měli být průvodci, ne diktátory, a vytvářet prostředí, kde se dítě cítí milováno, podporováno a má možnost rozvíjet svou kreativitu i samostatnost. Nezapomínejte, že i vaše vlastní pohoda je důležitá – když si dovolíte zpomalit a nebát se nedokonalosti, dáváte tím dětem nejlepší příklad do života. Otevřenost k chybám a schopnost přiznat si, že i rodiče někdy udělají chybu, učí děti zdravému přístupu k neúspěchu. Děti tak získávají odvahu zkoušet nové věci a vědí, že selhání není konec, ale příležitost k růstu.
Společné plánování aktivit, zapojení dítěte do rozhodování a otevřená komunikace jsou základem harmonických vztahů v rodině. Jen tak mohou děti vyrůstat v sebevědomé, vyrovnané a šťastné osobnosti, které budou připravené čelit výzvám dospělého života.
Zkuste s dítětem naplánovat rodinný výlet, kde si samo vybere místo nebo aktivitu. Nechte ho spočítat, kolik, co stojí, a zapojte ho do přípravy. Dítě tak získá pocit důležitosti, naučí se plánovat a rozvíjí i finanční gramotnost.
Myslete na budoucnost svých dětí už dnes a sjednejte jim penzijko.
22.10.2018
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.
Zadejte svoji emailovou adresu a nechte se pravidelně informovat o nových článcích na našem webu.