Co se děje na finančních trzích v USA a Evropě

Co se stalo o víkendu v Evropě?

V pátek se propadla cena akcií Fortis kvůli rostoucí nedůvěře v její finanční zdraví. Problémy Fortis byly způsobené nákupem banky ABM Amro, ze kterou dal Fortis přemrštěnou cenu. Je více než zřejmé, že kreditní krize se již netýká pouze amerických finančních ústavů. Vzhledem k obavám z dalšího narůstání nedůvěry na finančních trzích se o víkendu sešly vlády a regulátoři Holandska, Belgie a Lucemburska a hledaly řešení, jak společnosti Fortis pomoci.

Jednání vyústilo v dohodu, že zúčastněné vlády investují do společnosti celkem 11,2 miliardy eur. Každá z vlád tímto získá odpovídající podíl ve Fortis bank Nederland, Fortis Bank (Belgie) a Fortis Banque Luxembourg SA. Fortis musí zároveň prodat svůj nedávno koupený podíl v ABN AMRO. Díky těmto operacím získá Fortis finanční injekci a její aktiva vzrostou nad úroveň solvenčních kritérií požadovaných regulátory.

Mezi další záchranná opatření evropských vlád můžeme jmenovat například rozhodnutí britské vlády o znárodnění hypoteční banky Bradford & Bingley. Německo poskytlo pomoc hypoteční bance Hypo Real Estate Holding. Tato rozhodnutí jsou pro investory důležitým signálem, že evropské vlády se snaží krizi na finančních trzích řešit a prostřednictvím přijatých opatření omezit dopady problémů finančních institucí na jejich klienty a investory.

Co se stalo v pondělí v USA?

Pro globální ekonomiku je v současné nelehké situaci nesmírně důležité, aby byl prosazen a schválen plán americké vlády na odkoupení „jedovatých“ hypoték a dalších problémových aktiv od amerických finančních institucí za celkovou částku 700 miliard dolarů. V pondělí americký parlament návrh plánu během většinového hlasování Kongresu v této podobě překvapivě neschválil. Americké akciové trhy zareagovaly prudkými poklesy cen akcií - především finančních institucí.

Proč problémy finančního sektoru ještě nejsou za námi?

Důvody pro současnou krizi finančního sektoru vznikly v uplynulých cca 7 letech v oblasti dluhového financování amerických spotřebitelů a finančního sektoru. Náprava tohoto vývoje si vyžádá velkou finanční podporu ze strany vlády, a tedy i amerických daňových poplatníků. A také čas. Investoři s tím musí počítat. Americké bankovní problémy nyní tíží také evropské protějšky, především formou neochoty k mezibankovním půjčkám.

Co můžeme dále očekávat?

Burzovní analytici i ekonomové očekávají, že americký vládní plán pomoci bankovnímu sektoru bude pravděpodobně schválen, byť nejspíš v pozměněné podobě. Nejdříve by to mohlo být na dalším zasedání senátorů tento čtvrtek. Je nutné říci, že tento plán na jedné straně nemůže definitivně řešit všechny problémy amerických bank a pojišťoven – na straně druhé je však prvním a významným stabilizačním krokem k zastavení dosavadního negativního vývoje na mezibankovním trhu a stabilizace akciových trhů. S tímto výhledem reagovaly evropské akciové burzy v úterý po ranním otevření na neschválení balíku vládní pomoci nejdříve poklesem, který začaly vyrovnávat během poledne.

Co se děje na českém trhu

30.09.2008

Autor: Jiří Rusnok

Zatím nejsou žádné signály, že by se světová finanční krize měla přímo dotknout i českého finančního sektoru. Finanční krize se v ČR postupně projeví sekundárně. Tento druhotný efekt spatřuji v očekávaném snížení zahraniční poptávky po českých exportech a tím jistě dojde ke zpomalení ekonomického růstu. Přímo ve finančním sektoru může jako druhotný výsledek krize např. Následovat změna vlastníků tj.akcionářů evropských finančních skupin. Tyto případné efekty krize však nebudou mít na klienty českých finančních institucí žádný bezprostřední dopad.

Bilance českých bank jsou odděleny od mateřských firem. České banky se financují zcela dominantně na domácím trhu, jejich poměr mezi vklady a úvěry je v mezinárodním srovnání stále mimořádně příznivý ve prospěch vkladů. Centrální banka ani vláda nemusí dělat v této situaci žádná opatření, protože banky a pojišťovny v ČR mají dost likvidity, jsou stabilní a český mezibankovní trh nevykazuje známky žádné dramaticky zvýšené nedůvěry. Důležité je zachovat klid a rozvahu, centrální banka samozřejmě celou situaci velmi pozorně monitoruje.

Co na to ING

Peníze klientů jsou u ING v bezpečí

• Klienti ING ČR nemusí mít o své finance spravované ING Group žádné obavy. Současná situace na světových finančních trzích nemá zásadní vliv na fungování ING v globálním měřítku, ČR nevyjímaje.
•  ING je velmi konzervativní při řízení rizik. To je jedním z hlavních principů jakým děláme náš obchod, a který se ukázal jako velmi důležitý v průběhu krize likvidity.
• ING má velmi silnou finanční pozici, kterou finanční krize v žádném případě neohrozila. Likvidita prostředků v ING je velmi robustní a tak ING zůstává klidným přístavem pro své klienty.
• ING je mezinárodní finanční institucí působící na několika kontinentech. 80 % tržeb ING je realizováno mimo USA.
• ING nelze srovnávat s investičními bankami, nevyhledáváme rizikové investice. Jsme jak pojišťovnou, tak bankou pro drobné klienty i velké společnosti.
• ING je jednou z největších bank soustředících se na spoření na celém světě. ING má 85 milionů klientů, kteří mají na našich účtech kolem 1,5 bilionu Euro.
• Čistý zisk ING Group v roce 2007 činil 9.241 miliard euro.