Chcete si život užít? Nebojte se změn a učení

Průměrný věk v Česku se prodlužuje. Tuto dobrou zprávu dokládá i Český statistický úřad. Delší život člověka s sebou ale nese i tlak na přizpůsobování pracovního a osobního života změnám, které čas přináší. A to už pro nás mnohdy sympatické není – 37 % Čechů změny v životě příliš nevítá.  V čem tkví problém, ukázal letošní průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti.     

Ne nadarmo je v Česku velmi oblíbené přísloví “starého psa novým kouskům nenaučíš”. Tisícovka respondentů z Česka ve věku od 18 do 79 let zodpovídala otázky týkající se jejich života a obecné spokojenosti. V oblasti celoživotního vzdělávání se ukázalo, že oproti ostatním 10 zemím, které se průzkumu zúčastnily, je Česko na poli přizpůsobivosti změnám velmi slabé. Přitom právě potřeba neustále se něco učit a utužovat svůj smysl života dle odborných studií přispívá ke štěstí a spokojenosti v každém věku.

„Češi se obecně změnám spíše brání. Málokdo je ochoten si připustit, že vyšší věk s sebou nese určité změny a je třeba s nimi počítat. Důležité je zůstat co nejdéle fit – jak fyzicky, tak myšlenkově, ale také si vytvořit potřebné zajištění,“ upozorňuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.

Stárne jen ten, kdo stagnuje

Klíčovým prvkem pro celkové pochopení síly změny je zejména naše vnímání stárnutí. To je v Česku sice poměrně pozitivní, ale stále nejnižší ze všech zkoumaných zemí – 59 % Čechů vnímá své dosavadní stárnutí pozitivně.

Bohužel je u nás pořád zakořeněn tradiční pohled na stárnutí jako na nezvratný proces úpadku a méně jako na období určité moudrosti a zklidnění. A to je v době, kdy se život prodlužuje, škoda. V každém věku se přitom máme všichni co učit.

^{Zdroj: průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti (2023, 11 zemí, 12 tisíc respondentů)}

Pokud jde o rozvoj našich dovedností, na pomyslném žebříčku ochoty na sobě pracovat jsme skončili až na třetím místě od konce. Pouze 35 % z nás v posledních třech letech aktivně investovalo do přiučení se novým znalostem a dovednostem.

„Je s podivem, že 75 % dotazovaných se považuje za zvídavé a dychtivé učit se novým věcem, ale méně než 65 % věří, že se každý rok skutečně naučí více. Přitom pokud jde o přístup ke zdrojům celoživotního učení, většina z nás jich má podle všeho dostatek. Informovaní tedy jsme a nástroje máme, ale často nic neděláme,“ komentuje Korejs mezinárodní průzkum NN.

Co uděláme pro delší život?

A co péče o zdraví a změny životního stylu? Ani tady Češi příliš nezazářili. Když přijde na doporučení lékaře, díky kterému bychom získali pár zdravých let k dobru, řídilo by se jím podle průzkumu NN jen 20 % Čechů. To je druhá nejnižší úroveň schopnosti odhodlat se ke zdravějšímu životnímu stylu mezi dotazovanými zeměmi.

Není potom divu, že se většina respondentů (58 %) na konci každého dne cítí vyčerpaná. „Je jen na nás samotných, kdy začneme něco dělat pro své spokojenější a zdravější stáří. Začít na něj myslet včas a připravit se, nám pomůže si tuto etapu života lépe užít a ušetřit si starosti i některé výdaje,“ motivuje Korejs.

A co je podle produktového ředitele NN vhodnou finanční přípravou? „Jednou z cest je spoření na penzi, které je dnes u české populace naštěstí čím dál oblíbenější. Ale záleží i na dobře nastavené pojistné smlouvě. Čím dál zajímavějším produktem v tomto ohledu je pojištění dlouhodobé péče. V NN jsme schopni lidem pokrýt riziko nesoběstačnosti až do věku 85 let s výplatou plnění až do 95 let. S jistotou zajištění dostupnosti potřebné péče v případě potřeby se žije lépe v každém věku,“ dodává.