Doplňkovým penzijním spořením se přibližujeme mezinárodnímu průměru

Význam penzijních fondů z pohledu podílu na hrubém domácím produktu

Střední a východní Evropa je zatím ve srovnání s průměrem zemí OECD v podílu soukromého spravování prostředků na celkovém HDP pozadu. Na západě zastávají soukromé penzijní fondy v oblasti zabezpečení na stáří roli mnohem významnější. V České republice tvoří celkový objem aktiv spravovaných penzijními společnostmi přibližně 282 mld. Kč, což tvoří pouze 7 % hrubého domácího produktu v porovnání s 80% podílem průměru zemí OECD.

Rychlost, s jakou region střední a východní Evropy dohání tento trend, je ovšem vysoká. To znamená, že stále existuje velký potenciál a penzijní trhy nejsou zdaleka saturovány, jak se často uvádí (průměr zemí OECD je na úrovni 2 %). Například v Polsku zaznamenal penzijní trh v roce 2012 nárůst aktiv až o 20 %, v Česku byl nárůst o 10,4 %. U nás bylo navýšení ovlivněno zejména prudkým nárůstem počtů klientů ke konci roku 2012, kdy měli lidé poslední možnost uzavřít penzijní připojištění s garancí nezáporného zhodnocení a s možností výsluhové penze po 15 letech spoření.

Výkon penzijních fondů v období finanční krize a po ní

I přes přetrvávající nejistotu ve světovém hospodářství a volatilitu na finančních trzích, která vedla k negativní průměrné reálné míře výnosnosti investic v roce 2011, se penzijním fondům v roce 2012 skoro ve všech zemích OECD dařilo. Průměrný výnos tak dosáhl téměř 5 % ve srovnání s -1,8 % v roce 2011. Penzijní fondy České republiky (dnes již transformované fondy) dosahovaly pozitivních výsledků jak v roce 2011, tak i v roce 2012 (pod 1 %). Tento vývoj je patrný z povahy původního produktu třetího pilíře, penzijního připojištění, kde je poskytována garance nezáporného zhodnocení, a penzijní fondy tudíž musely dodržovat přísnou investiční strategii za účelem dostání svých závazků.

Penzijní fondy ze své podstaty pracují v dlouhodobém časovém horizontu a z tohoto hlediska by měly být i hodnoceny. Při pohledu na celé období finanční krize v letech 2008 až 2012 si penzijní fondy až v 16 zemích OECD držely průměrnou roční míru výnosnosti (bez vlivu inflace) přesahující 2 %. Penzijní fondy v České republice dosahovaly v průměru za celé období ročně výnosů ve výši 2,2 %. Nejvyšší průměrnou roční míru výnosnosti vykázaly penzijní fondy Dánska, Nizozemska, Turecka či Mexika.

Graf 1 – Vypočítaná průměrná reálná výnosnost investice penzijních fondů ve vybraných zemích OECD v procentech za období 2011–2012

Zdroj: OECD Global Pensions Statistics

Způsob investování penzijních fondů

Nejdůležitější třídu, do níž penzijní fondy alokují své finanční prostředky, tvoří ve většině zemí OECD dluhopisy a akcie. Největší podíl svého portfolia v akciích si drží Spojené státy  (49 % z celkových investic v roce 2012), následovány Austrálií (46 %) a Chile (42 %). Průměrně tvoří aktiva alokovaná do akcí až 40 %. V České republice tvoří akciová složka díky vládním restrikcím jen kolem 7 % z celkových investic a naopak až 85 % prostředků je uloženo v dluhových cenných papírech či jiných pevně úročených aktivech. Tento poměr je dán charakterem produktu penzijního připojištění, u něhož je garance nezáporného zhodnocení.

Díky penzijní reformě z roku 2013 ovšem vzniká možnost zahraniční trendy v investování pomalu dohánět. Umožnění otevření nových účastnických fondů v rámci nového produktu doplňkového penzijního spoření s dynamičtější investiční strategií totiž přináší mnohem větší potenciál na dosažení nadprůměrných výnosů.


Graf 2 – Alokace aktiv penzijních fondů u vybraných investičních kategorií ve vybraných zemích OECD jako procento z celkových investic v roce 2012

Zdroj: OECD Global Pensions Statistics

Nejen z výše uvedeného je jasné, že penzijní trh České republiky má ještě veliký prostor pro rozvoj a postupné přiblížení se zahraničnímu průměru. Vývoj trhu po novém nastavení penzijního systému v roce 2013 je zatím pozvolný. Odhadujeme, že s nárůstem objemu aktiv v nových účastnických fondech (třetího pilíře) se zvýší také dosahované zhodnocení, které pak naláká stále větší množství nových účastníků, a zboří tak předsudky spojené s novým produktem.