Češi jsou tajnůstkáři: o sjednaných finančních produktech doma mlčí každý druhý

Téma smrti představuje pro českou společnost tabu, stejně jako diskuse o finančním zajištění rodiny v takovém případě. A tak o pojištění doma nehovoří polovina populace, bezdětné páry dokonce ještě méně často. Stejně tak si Češi chrání přístupové údaje ke konkrétním smlouvám – 52 % je uchovává na místě, o kterém rodina neví, pro ostatní rodinné příslušníky jsou volně přístupné jen u 11 %.

Podle aktuálního průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti každý druhý Čech doma nehovoří o pojištění a jiných finančních produktech, které má sjednané. „Češi jsou v případě pojištění pověrčiví a nechtějí tak mluvit o tom, co by se stalo, kdyby zemřeli. Přitom právě životní pojištění je má chránit před nenadálými událostmi,“ vysvětluje Kateřina Štěrbová, ředitelka marketingu a vývoje produktů NN.

Nejméně ochotní hovořit o financích jsou bezdětné páry – o sjednaných produktech své blízké informuje jen 35 % z nich. „Sdílení informací o existenci sjednaného životního pojištění je důležité i u bezdětných partnerů, neboť například úmrtí jednoho z nich, jehož příjmy pokrývají náklady na hypotéku, může pro druhého znamenat výrazný zásah do finančního fungování,“ upozorňuje Kateřina Štěrbová.

Češi si svá hesla hlídají
Když přijde řeč na konkrétní přístupové údaje k bankovním účtům či servisním portálům pojišťoven, devět Čechů z deseti je svým blízkým nesděluje. Nicméně třetina (37 %) Čechů je má zajištěné takovým způsobem, aby se k nim v případě smrti mohli rodinní příslušníci dostat, ostatní (52 %) je nesdělují nikomu. V takovém případě však mohou rodinu dostat do finančních problémů, neboť aby mohla například pojišťovna vyplatit peníze ze životního pojištění, musí se o něj majitel nebo tzv. obmyšlená osoba přihlásit. „Každá rodina by si z tohoto důvodu měla o svém finančním zajištění povídat, případně informovat své blízké, kde pro případ nešťastné události naleznou všechny důležité dokumenty,“ doplnila Kateřina Štěrbová.

Poznámka
Průzkum NN Životní pojišťovny a penzijní společnosti „Behaviorální studie populace ČR“ realizovala agentura Ipsos v říjnu 2014. Sběr dat probíhal metodami CAPI a CASI na celkem 1 527 respondentech ve věku 18 až 75 let s reprezentativním zastoupením podle pohlaví, věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání.