Práce z domova nebo z kanceláře: Výhody a nevýhody obou možností

Hybridní práce je pracovní model, který kombinuje práci z kanceláře a práci na dálku (například z domova). Zaměstnanci si v tomto režimu mohou částečně volit, odkud pracují, zatímco firmy obvykle nastavují základní pravidla spolupráce a dostupnosti. Tento model se masivně rozšířil během pandemie COVID-19 a dnes představuje standard v mnoha odvětvích.

Jak se změnilo fungování firem v rámci hybridního způsobu práce, tedy kombinace kancelářského a domácího pracovního prostředí? Jaké jsou nové trendy a výzvy, které tento evoluční skok přinesl ve vztahu lidí k práci? Nad těmito a dalšími otázkami se v rámci panelu expertů projektu „Kancelář v životě“ zamýšlela Hedvika Holá, která se jako HR ředitelka NN životní pojišťovny a penzijní společnosti stará o více než 700 zaměstnanců v Česku.

Hybridní způsob práce považuji za jakýsi sociální experiment, který stále ještě probíhá a jehož jsme všichni součástí. Přišel náhle s pandemií a nastolil rychlé změny v našem pracovním i osobní životě namísto toho, abychom k nim přirozeně dospěli. Kdyby tato „pracovní revoluce“ do firem přišla přirozeně, trvala by nejméně jednu dekádu postupného zavádění, testování a upravování způsobu, jakým naše zaměstnání vykonáváme. Nutnost okamžitého umožnění home office pro všechny nás ale ze dne na den uvrhla do tohoto experimentu. A s jeho dopady – řadou pozitivních, několika negativními, ale hlavně spoustou těch, které ještě ani neumíme dohlédnout – se musí každá firma vyrovnávat po svém.

Třeba s tím, že v určitých odvětvích je najednou velké množství zaměstnanců, kteří už díky této „nové realitě“ prostě nechtějí chodit do kanceláře pět dní v týdnu. Nenechte se ale zmást, práce pouze z domova rozhodně není vysněným rájem pro všechny. Naše tříletá zkušenost z NN jasně ukazuje, že i když máme pracovní režim hodně volný, 30–40 % zaměstnanců dochází do kanceláře každý den a zhruba 70–80 % se u svého pracovního stolu objeví alespoň jednou týdně.

Stačí si vybrat

Právě rozšíření škály možných způsobů práce, které firmy svým zaměstnancům nabízejí, považuji za největší přínos hybridního režimu. Některé firmy tak přecházejí na neomezený home office, jiným vyhovuje kombinace práce odkudkoliv s pravidelnou přítomností v kanceláři a další zůstávají u tradičního modelu. Možnost volby přitom posiluje loajalitu zaměstnanců.

V pravidelném zaměstnaneckém průzkumu, který realizujeme dvakrát ročně, nám vychází vyšší spokojenost než v minulosti. Lidé si lépe organizují práci i osobní život, aniž by to negativně ovlivnilo produktivitu.

Bez techniky to nejde, jen s ní také ne

Velkou část agendy dnes zvládneme z mobilu odkudkoliv. Do budoucna vidím silnější propojení práce s nositelnou elektronikou, například chytrými hodinkami. Ty mohou upozornit na setkání kolegů v kanceláři a podpořit spontánní spolupráci.

Zároveň se ukazuje, že technologie nenahradí osobní kontakt. Právě proto některé firmy vracejí zaměstnance zpět do kanceláří – nejčastěji kvůli zhoršené spolupráci a oslabování firemní kultury.

Klíčová se tak stává role manažera, který už není jen zadavatelem práce, ale hlavně propojuje lidi a podporuje vztahy v týmu.

Uchazeči z celého světa

Hybridní práce změnila i nábor. Do výběru zapojujeme celý tým, aby dobře fungovala spolupráce. Zvýšil se také počet kandidátů – trh práce se rozšířil z lokálního na celostátní, někdy i globální.

Online komunikace v rané fázi náboru šetří čas oběma stranám a pomáhá rychleji vyhodnotit vzájemnou shodu.

Vítěze ani poražené zatím neznáme

Hybridní práce je stále probíhající experiment. Nemáme dostatek dlouhodobých dat, proto je důležité zůstat otevření a nepodléhat rychlým závěrům.

Dlouhodobě se ale ukazuje, že klíčová bude schopnost udržet rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

FAQ