Penzijní spoření: kompletní průvodce od A do Z

Na důchod si prostřednictvím penzijního spoření odkládají peníze téměř 4 miliony Čechů. Není divu. Jako jeden z mála produktů nabízí hned několik výhod najednou: státní podporu až 4 080 Kč ročně, možnost daňových odpočtů i příspěvek od zaměstnavatele se zvýhodněným daňovým režimem.

V našem průvodci se dozvíte, jak tzv. penzijko funguje, kolik můžete získat navíc díky jeho výhodám a jak si vybrat spořicí strategii, která bude odpovídat vašim cílům a potřebám.

Co je penzijní spoření jak funguje? 

Penzijní spoření je dlouhodobý finanční produkt určený k zajištění na stáří. Pravidelně si do něj ukládáte vlastní příspěvky, ke kterým můžete získat navíc státní podporu, daňové zvýhodnění a případně také příspěvek zaměstnavatele. Tyto prostředky jsou pak investovány podle vámi zvolené strategie a jejich hodnota se v čase mění v závislosti na vývoji finančních trhů. Penzijní spoření existuje ve dvou podobách: penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření.Jaký je rozdíl mezi penzijním připojištěním (PP) a doplňkovým penzijním spořením (DPS)? 

Hlavní rozdíl je v investičních možnostech a potenciálu jejich zhodnocení. Penzijní připojištění (PP), často také označované jako „staré penzijko“, bylo možné sjednat do konce roku 2012. Nabízí garanci nezáporného zhodnocení, která chrání úspory před investiční ztrátou. Kvůli ní ale musí investovat velmi opatrně, a má proto menší prostor pro vyšší zhodnocení.

Oproti tomu doplňkové penzijní spoření (DPS), které se sjednává od roku 2013, umožňuje zvolit strategii spoření podle věku, délky spoření a vztahu k riziku. Díky tomu může dlouhodobě přinést vyšší zhodnocení než PP, hodnota úspor ale může v průběhu spoření také kolísat. DPS navíc umožňuje čerpání předdůchodu.

Penzijní připojištění je možné kdykoliv převést na doplňkové penzijní spoření. Vhodnost převodu je ale vždy potřeba posoudit individuálně.

Jak zjistím, zda mám staré penzijní připojištění a jestli má převod smysl? 

Pokud si nejste jistí, jakou variantu penzijního spoření máte, stačí se podívat na datum uzavření smlouvy. Pokud jste ji podepsali před rokem 2013, máte staré penzijní připojištění. Pokud vám do důchodu zbývá ještě alespoň 10 až 15 let, dává smysl zvážit převod na doplňkové penzijní spoření (DPS). Převede se vám nejen naspořená částka včetně příspěvků od státu i zaměstnavatele, ale také doba, po kterou si již spoříte. Převod je jednoduchý a většinu administrativy za vás udělá vaše nová penzijní společnost.

Více informací najdete v článku o převodu starého penzijního připojištění.

Jak funguje doplňkové penzijní spoření (DPS)? 

U DPS si na rozdíl od starého penzijka volíte spořicí strategii podle toho, jaký máte vztah k riziku. Vybírat můžete od dynamické strategie, která nabízí vyšší potenciál zhodnocení, ale také větší kolísání hodnoty, až po konzervativní strategii s menšími výkyvy, ovšem i nižším potenciálem výnosu.

Obecně platí, že čím déle necháte peníze pracovat, tím více si můžete dovolit spořit dynamicky. Díky složenému úročení se navíc postupně zhodnocují nejen vaše vklady, ale i dříve dosažené výnosy.

Pokud si měsíčně ukládáte alespoň 500 Kč, stát vám přidá 20 % z vašeho vkladu. Maximální státní příspěvek činí 340 Kč měsíčně, tedy 4 080 Kč ročně, a získáte ho při vlastním příspěvku alespoň 1 700 Kč měsíčně. A pokud spoříte více než tuto částku, můžete si část vlastních příspěvků nad tuto hranici odečíst od základu daně.

Maximální roční odpočet je 48 000 Kč, společný pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří. 

Výše výsledné naspořené částky v penzijním spoření závisí především na:

• délce spoření,
• typu fondu a zvolené investiční strategii,
• výši a pravidelnosti vlastních příspěvků,
• vývoji finančních trhů,
• výši příspěvků zaměstnavatele,
• výši státních příspěvků,
• účtovaných poplatcích.

Má penzijní spoření smysl i dnes? 

Rozhodně ano. Penzijní spoření patří díky státní podpoře, daňovým výhodám a možnosti příspěvku zaměstnavatele mezi nejvýhodnější způsoby, jak si vytvářet finanční rezervu na důchod. Aby penzijní spoření využilo svůj potenciál naplno, je důležité spořit dostatečně dlouho a pravidelně, neukončovat smlouvu předčasně a zvolit strategii odpovídající vašemu věku a investičnímu horizontu.

Má smysl sjednat si penzijko i bez příspěvku zaměstnavatele? 

Ano. Pokud si budete spořit alespoň 500 Kč měsíčně, stále budete mít nárok na státní podporu. Při dlouhodobém spoření navíc můžete využít potenciál zhodnocení a efekt složeného úročení.

V případě, že vám na penzijní spoření přispívá také zaměstnavatel, určitě tento benefit využijte. Jeho příspěvky mohou výrazně zvýšit výslednou naspořenou částku, aniž byste museli posílat více z vlastních peněz.

Proč je dobré nespoléhat jen na státní důchod? 

Státní důchod obvykle nestačí k udržení stejné životní úrovně, jakou máte během pracovního života. Průměrný starobní důchod dnes odpovídá přibližně 45 až 50 % průměrné hrubé mzdy, konkrétní výše důchodu je však u každého jiná. Proto je důležité vytvářet si na stáří také vlastní finanční rezervu a penzijní spoření patří mezi nejdostupnější možnosti, jak si takovou rezervu dlouhodobě budovat.

Jaká rizika jsou spojená s penzijním spořením? 

Na činnost penzijních společností dohlíží Česká národní banka a majetek účastníků je ze zákona oddělen od majetku penzijní společnosti. Tato pravidla chrání úspory například v případě, že by se penzijní společnost dostala do finančních potíží. Nechrání je však před běžným vývojem finančních trhů.

Peníze se totiž investují podle zvolené spořicí strategie, například do akcií a dluhopisů na českých i světových trzích. Jejich hodnotu ovlivňuje vývoj ekonomiky, úrokových sazeb, inflace i aktuální dění ve světě. Zejména u dynamických fondů proto může hodnota úspor v kratším období růst i klesat. Klíčem je zvolit strategii, která odpovídá vašemu investičnímu horizontu a vztahu k riziku. To nelze zcela vyloučit, vhodnou strategií ho však můžete lépe řídit.

Kolik přispívá stát na penzijní spoření? 

Výše státního příspěvku závisí na tom, kolik si spoříte vy sami. Vždy jde o 20 % z vaší úložky. Čím více si proto spoříte, tím vyšší státní podporu můžete získat, až do zákonného maxima. Na státní podporu máte nárok, pokud si spoříte alespoň 500 Kč měsíčně. Maximální státní příspěvek 340 Kč získáte při měsíčním vkladu 1 700 Kč. U příspěvků nad tuto částku pak lze uplatnit i daňový odpočet. 

Kdo má nárok na státní příspěvek?

Na státní příspěvek máte nárok automaticky, nemusíte o něj žádat. Lidé, kteří pobírají starobní důchod nemají na státní příspěvek nárok. Tato změna platí od 1. července 2024. Nadále však mohou využívat výhod dlouhodobého investování a za určitých podmínek také daňové zvýhodnění. Od 1. srpna 2026 navíc platí speciální úprava pro některé důchodce, kterých se změna z roku 2024 dotkla. Ti mohou za splnění zákonných podmínek ukončit penzijní spoření bez sankcí nebo do 31. 1. 2027 požádat o kompenzaci státních příspěvků, o které přišli v důsledku předčasného ukončení smlouvy.  Tato novela však neobnovuje nárok na nové státní příspěvky.

Kolik mohu díky státní podpoře a daňovým výhodám získat celkem za rok?

Díky státní podpoře a daňovým úlevám můžete získat až 11 280 Kč ročně navíc. To odpovídá maximálnímu státnímu příspěvku 4 080 Kč ročně a daňové úspoře až 7 200 Kč ročně. Pokud vám přispívá i zaměstnavatel, může být celková podpora ještě výrazně vyšší.

Při vyšších příspěvcích (nad 1 700 Kč měsíčně) získáte maximální státní příspěvek a současně můžete využít daňové zvýhodnění. 

Více informací o státní podpoře a dalších výhodách penzijního spoření najdete v článku: Doplňkové penzijní spoření: státní příspěvek, daňové úlevy, důvody pro spoření na důchod

Kolik si můžu odečíst z daní díky penzijnímu spoření?

Od základu daně si můžete odečíst až 48 000* Kč ročně, což při 15% sazbě daně představuje daňovou úsporu až 7 200 Kč za rok.

Daňový odpočet se vztahuje na část vašich příspěvků, která převyšuje hranici pro získání maximálního státního příspěvku. Zatímco do výše 1 700 Kč měsíčně vás podporuje stát příspěvkem, z vyšších vkladů můžete získat daňovou úlevu. 

Například při měsíčním příspěvku 3 700 Kč ukládáte 2 000 Kč měsíčně nad hranici státní podpory. Za rok tak vytvoříte základ pro daňový odpočet ve výši 24 000 Kč, což při 15% sazbě daně znamená úsporu 3 600 Kč.

* Limit 48 000 Kč je společný pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří (doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče).

Jak si uplatnit daňový odpočet v daňovém přiznání?

K uplatnění daňového odpočtu potřebujete potvrzení o zaplacených příspěvcích, které vám penzijní společnost zasílá automaticky, nejčastěji začátkem roku (klienti s DPS) nebo i později (klienti s penzijním připojištěním).

•  pokud jste zaměstnanec, potvrzení předáte mzdové účtárně nebo HR pro roční zúčtování daně,

• pokud jste OSVČ, přiložíte údaje do daňového přiznání a odpočet si uplatníte sami.

Součástí je také výpis z penzijního spoření, díky kterému získáte přehled o stavu účtu, připsaných příspěvcích, zhodnocení i dalších důležitých informacích.
Více informací o výpisu z penzijního spoření a daňových potvrzeních najdete v článku: Výpis z penzijního spoření: Na co se zaměřit a jak využít všechny výhody. 

Kolik může zaměstnavatel přispívat na penzijní spoření?

Kolik se zaměstnavatel rozhodne přispívat, je jen na něm. Ve druhém čtvrtletí 2026 to bylo podle Asociace penzijních společností to bylo v průměru 1 200 Kč měsíčně. Pro zaměstnance je to příjemný bonus k vlastnímu spoření a pro firmy zase jeden z daňově nejvýhodnějších benefitů. Z příspěvků na produkty zajištění na stáří se totiž neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, a to až do souhrnného limitu 50 000 Kč ročně.

Dlouhodobě může příspěvek zaměstnavatele tvořit významnou část vašich úspor na důchod. Proto se vyplatí zjistit, zda vaše firma tento benefit nabízí a za jakých podmínek. Informaci nejčastěji najdete v benefitním programu vaší firmy, pracovní smlouvě nebo vám ji řekne personální oddělení.

Co se stane s penzijním spořením, když změním práci?

Vůbec nic. Změna práce na vaše penzijní spoření nemá vliv. Smlouva je vedena na vaše jméno, proto pokračuje beze změny i po konci vašeho zaměstnání. Změnit se může pouze příspěvek zaměstnavatele. Původní zaměstnavatel přestane přispívat a nový může v příspěvcích pokračovat, pokud tento benefit nabízí.

Kolik si mám spořit, když přispívá zaměstnavatel?

Příspěvek zaměstnavatele je příjemný bonus, neměl by ale být případným důvodem pro snižování vlastních vkladů. Státní příspěvek se totiž počítá pouze z vašich vlastních příspěvků, nikoli z peněz, které na spoření posílá zaměstnavatel. Pokud vám například zaměstnavatel přispívá 1 200 Kč měsíčně a vy si k tomu spoříte 800 Kč, připíše se vám státní podpora ve výši 160 Kč. Na spoření vám tak každý měsíc směřuje 2160 Kč.

Musí zaměstnavatel na penzijní spoření přispívat?

Příspěvek zaměstnavatele patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké benefity. Zákonný nárok na něj ale není. Výjimku tvoří některé rizikové profese, pro které od roku 2026 platí zvláštní pravidla.

Co platí pro zaměstnance v rizikových profesích od roku 2026?

Od roku 2026 mají zaměstnanci vybraných profesí zařazených do 3. kategorie rizikovosti nárok na povinný příspěvek zaměstnavatele ve výši 4 % vyměřovacího základu. Zaměstnanec musí odpracovat alespoň 3 směny rizikové práce v měsíci a své právo u zaměstnavatele uplatnit.

Týká se to například zaměstnanců vystavených:

•  zátěži chladem,
•  vibracím,
• vysoké fyzické zátěži,
• dalším rizikovým pracovním podmínkám.

Více informací najdete v článku:
Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření od 2026 – vše, co potřebujete vědět

Jak vybrat správný penzijní fond a investiční strategii?

Správná strategie závisí především na vašem investičním horizontu (době spoření), vztahu k riziku a finančních cílech. Dobrým vodítkem je investiční dotazník, který vyplňujete při zakládání spoření. Pomáhá vyhodnotit, jaké kolísání hodnoty investice jste ochotni přijmout. Obecně platí, že čím déle budete spořit, tím větší kolísání hodnoty investice si můžete dovolit. Když do důchodu zbývá ještě mnoho let, mají finanční trhy dostatek času překonat i případné poklesy a vrátit se k růstu.

Obecně lze investiční strategie rozdělit podle míry rizika a potenciálu zhodnocení:

1. Konzervativnější strategie - zaměřuje se na nižší kolísání hodnoty investice. Obvykle bývá vhodný pro lidi s kratším investičním horizontem (kolem 10 let) nebo pro ty, kteří preferují nižší míru rizika.
2. Vyváženější strategie - představuje kompromis mezi rizikem a potenciálním výnosem. Může být vhodný pro investory, kteří hledají vyvážený poměr mezi stabilitou a růstovým potenciálem.
3. Dynamičtější strategie - více investuje do akciových trhů, a proto může více kolísat. Z dlouhodobého pohledu však nabízí nejvyšší potenciál zhodnocení a bývá vhodný zejména pro lidi s delším investičním horizontem (doba spoření alespoň 15 let).

Více o výběru strategie najdete v článku: Jak vybrat správnou strategii penzijního spoření: konzervativní, vyvážená a dynamická.

Jaké typy účastnických fondů existují? Jak se účastnické fondy liší podle investiční strategie? 

Jednotlivé účastnické fondy se liší zejména tím, do jakých aktiv investují, jak výrazně může jejich hodnota kolísat a jaký mají potenciál dlouhodobého zhodnocení. Při jejich výběru je proto důležité zohlednit především dobu, po kterou chcete spořit, a váš vztah k riziku. Konkrétní nabídka a názvy účastnických fondů se mohou u jednotlivých penzijních společností lišit.
Aktuální přehled fondů v NN, jejich složení a historickou výkonnost najdete na stránce přehledu účastnických fondů.

Jak změnit fond na penzijku?

Fond nebo investiční strategii můžete měnit i během spoření. Změnu obvykle vyřídíte online v klientské zóně, mobilní aplikaci nebo prostřednictvím penzijní společnosti. Ve většině případů je zdarma.
O změně strategie má smysl uvažovat například tehdy, když:

• se změní vaše životní situace nebo finanční cíle,
• blíží se vám odchod do důchodu a chcete postupně snižovat investiční riziko,
• máte před sebou ještě dlouhý investiční horizont a chcete využít vyšší potenciál zhodnocení,
• současná strategie vám nevyhovuje z hlediska rizika nebo očekávání.

Strategie by se měla vyvíjet spolu s vámi. Jinou volí člověk 25 let před důchodem a jinou ten, který se do důchodu chystá během několika let.

Může být penzijní fond ve ztrátě? 

Ano. U dynamičtějších fondů může hodnota investice krátkodobě kolísat a v některých obdobích být i dočasně ve ztrátě. Kolísání hodnoty investice je běžnou součástí investování. Důležité je sledovat výsledky v dlouhodobém horizontu, ne podle vývoje jednotlivých měsíců. Důležitá je hodnota na konci vašeho spoření.

Dynamičtější strategie má dlouhodobě vyšší potenciál zhodnocení než konzervativní fondy, zároveň je ale potřeba počítat s většími výkyvy hodnoty investice. Výnosy z minulosti nejsou zárukou budoucích výsledků. 

Kolik si mám měsíčně spořit na penzijko?

Pro získání státního příspěvku je potřeba spořit alespoň 500 Kč měsíčně. Pokud chcete získat maximální státní příspěvek, je vhodné spořit alespoň 1 700 Kč měsíčně.

Kolik si odkládat, ale závisí především na vašem věku, cílové částce, době spoření a možnostech rodinného rozpočtu. Obecně platí, že čím dříve začnete, tím nižší měsíční částka může stačit k vytvoření rezervy na důchod.

Jako rozumný základ lze vnímat spoření kolem 1 000 až 2 000 Kč měsíčně, případně zhruba 5–10 % příjmu. Částka 500 Kč představuje spíše minimum pro získání státní podpory. Od 3 000 Kč měsíčně už si na důchod vytváříte výraznější finanční rezervu. Ještě důležitější, než výše příspěvku je ale pravidelnost. Dlouhodobé pravidelné spoření obvykle přináší lepší výsledky než občasné jednorázové vklady. Jinými slovy: tisícikoruna odkládaná každý měsíc bývá pro budování rezervy cennější než částka, kterou si jednou za rok vzpomenete poslat navíc.

V kolika letech má smysl začít s penzijkem?

Ideální je začít co nejdříve. Čím dříve začnete spořit, tím více času mají vaše peníze na zhodnocení.

Díky dlouhému investičnímu horizontu a pravidelnému spoření můžete i z nižších měsíčních částek vytvořit významnou finanční rezervu na důchod. Rozdíl mezi začátkem spoření ve 25 a ve 45 letech může být při stejném měsíčním příspěvku velmi výrazný:

* Orientační výpočet při průměrném ročním zhodnocení 6 % p. a. (Dynamický fond NN) a státní příspěvky ve výši 340 Kč měsíčně. Skutečný výnos závisí na zvolené strategii, počtu let spoření, výše účastnického příspěvku, popřípadě příspěvku zaměstnavatele a vývoji trhů. Očekávaný výnos není zárukou skutečného budoucího výnosu.

Chcete zjistit, kolik si můžete naspořit právě vy? Vyzkoušejte naši penzijní kalkulačku.

Je pozdě začít s penzijkem ve 40 letech?

Ne, není. Ve 40 letech máte do důchodu obvykle ještě více než 20 let, což je dostatečně dlouhá doba na vytvoření zajímavé finanční rezervy. Pokud začínáte později, může dávat smysl spořit vyšší částky a naplno využít státní příspěvek i daňové výhody. Důležitější než to, kdy začnete, je začít vůbec. I pravidelné spoření zahájené ve 40 letech může výrazně pomoci k vyššímu příjmu v důchodu.

Vyplatí se penzijko nebo je lepší investovat

Záleží na vašich cílech. Penzijko (DPS) je určené především pro dlouhodobé spoření na důchod se státní podporou, zatímco investování prostřednictvím DIP nebo ETF nabízí větší flexibilitu a širší investiční možnosti. Ve skutečnosti nejde o to vybrat si jedno, nebo druhé. Penzijko může tvořit základ finančního zajištění na důchod díky státnímu příspěvku, daňovým výhodám a možnosti příspěvku zaměstnavatele. Investice prostřednictvím DIP nebo ETF pak mohou sloužit jako doplněk pro budování dalšího majetku a větší investiční flexibilitu.

Pro mnoho lidí proto dává smysl kombinace obou řešení, kdy využijí výhody penzijního spoření a současně investují část peněz i jiným způsobem. Zásadní je ale začít co nejdříve. Díky delšímu investičnímu horizontu mohou i menší pravidelné částky postupně vytvořit významnou rezervu na důchod. Více se tomuto tématu věnujeme v článku Čím dříve začnete spořit na důchod, tím více získáte.

Srovnání penzijního spoření a investování

Následující přehled ukazuje hlavní rozdíly mezi doplňkovým penzijním spořením a běžným investováním. 

Penzijní spoření nebo DIP – co se víc vyplatí?

DPS i DIP mají své výhody a často se spíše doplňují, než že by si navzájem konkurovaly.

DPS bývá vhodné pro lidi, kteří chtějí:

•  využít státní příspěvek,
• získat příspěvek zaměstnavatele,
• spořit na důchod jednoduše a pravidelně,
• mít možnost čerpat předdůchod.

DIP může být zajímavý pro investory, kteří chtějí:

• sami rozhodovat o tom, kam budou investovat,
• investovat například do ETF, podílových fondů nebo akcií,
• využít daňové zvýhodnění,
• mít větší flexibilitu při správě svého portfolia.

Pro mnoho lidí proto dává smysl kombinace obou řešení – penzijko jako základ zajištění na důchod a DIP jako doplněk pro dlouhodobé investování a budování majetku.

Více o tom, jak si zvýšit vaše výnosy najdete v článku: Jak měnit investiční strategii v penzijním spoření a optimalizovat výnosy

Je lepší penzijko nebo stavební spoření?

Tyto produkty nelze přímo srovnávat, protože každý slouží k jinému účelu. Penzijko je určené především pro vytváření rezervy na důchod, zatímco stavební spoření se využívá zejména na financování bydlení v horizontu přibližně šesti let (třeba rekonstrukce nebo i finanční rezerva). Nejde tedy o to, který produkt je lepší, ale který lépe odpovídá cíli vašeho spoření.

Co potřebujete vědět o převodu penzijka?

Převod penzijního spoření je ve většině případů jednoduchý a většinu administrativy za vás zajistí nová penzijní společnost. Celý proces obvykle trvá 1–3 měsíce. Je dobré vědět, že můžete mít aktivní vždy jen jednu smlouvu o penzijním spoření (DPS nebo PP). Při přechodu ze starého penzijního připojištění na DPS máte dvě možnosti. Naspořené peníze si můžete převést do nového DPS, nebo je nechat ve starém penzijku bez dalších příspěvků a dál spořit už jen na novou smlouvu.  Pokud spoříte déle než 5 let, bývá převod zpravidla zdarma.

Při kratší době spoření si může účtovat původní penzijní společnost poplatek až 800 Kč. Původní penzijní společnost má ze zákona až 3 měsíce na převedení prostředků.

Více informací o tom, proč a jak přejít na DPS najdete v článku: Staré penzijní připojištění vs. nové penzijní spoření – proč a jak přejít na doplňkové penzijní spoření?

Přijdu při převodu o peníze? 

Ne. Převedou se vám vaše naspořené prostředky, připsané státní příspěvky, výnosy i započtená doba spoření.

Vyplatí se převést staré penzijní připojištění na DPS?

Ve většině případů ano, zejména pokud vám do důchodu zbývá více než 10 let. Doplňkové penzijní spoření (DPS) nabízí větší investiční možnosti a vyšší potenciál dlouhodobého zhodnocení. Převodem nepřijdete o naspořené prostředky, státní příspěvky ani započtenou dobu spoření. Převod bývá jednoduchý, často zdarma a většinu administrativy za vás zajistí nová penzijní společnost.

Více informací o převodu penzijka k jiné společnosti a o možnostech převodu starého penzijního připojištění najdete na našem webu nebo v článku o převodu penzijka.

Jak penzijní spoření přizpůsobit své životní situaci?

Důvody, proč si spořit na penzi, i vhodné investiční nastavení se mohou v průběhu života měnit. Společné mají jedno – čím dříve a pravidelněji spoříte, tím větší rezervu si můžete vytvořit.

Má smysl penzijko už ve 20–30 letech?

Ano. Právě v mladším věku máte největší výhodu – čas. Do důchodu vám zbývají desítky let, takže můžete lépe využít potenciál dynamičtějších strategií i efekt dlouhodobého zhodnocování. Díky tomu mohou i menší pravidelné příspěvky postupně vyrůst ve významnou finanční rezervu.

Má smysl penzijko pro děti? 

Ano. Dlouhý časový horizont je u penzijního spoření velkou výhodou. I menší pravidelné částky tak mohou v průběhu let vytvořit zajímavou rezervu.

Pokud jsou splněny zákonné podmínky, jde navíc po dosažení 18 let věku dítěte vybrat až třetinu naspořených prostředků bez ztráty státních příspěvků. Tyto peníze jde využít na cokoli a zbytek úspor dál zůstává investován na stáří.

Více informací o penzijním spoření pro děti, jeho výhodách a možnostech výběru najdete na našem webu nebo v článku: Penzijní spoření pro děti: Jak funguje penzijko pro děti a jak získat státní příspěvek.

Má smysl penzijko pro OSVČ? 

Ano. OSVČ mají nárok na stejné státní příspěvky a daňové výhody jako zaměstnanci. Penzijko může být pro podnikatele zajímavým způsobem, jak si vytvářet dlouhodobou rezervu na důchod a zároveň využívat daňové zvýhodnění. Dobře se navíc doplňuje s dalšími investičními produkty, například s DIP.

Na co si dát u penzijka pozor?

Penzijní spoření je dlouhodobý produkt určený především na zajištění na důchod. Aby přineslo co největší užitek, je dobré rozumět několika důležitým pravidlům. Největších výhod dosáhnete při dlouhodobém spoření. Předčasné ukončení může znamenat ztrátu části státní podpory a daňových výhod. Důležitý je také výběr vhodné investiční strategie. Příliš konzervativní přístup nemusí dlouhodobě držet krok s inflací, zatímco dynamičtější fondy mohou krátkodobě více kolísat.

Může být penzijko ve ztrátě?

U dynamičtějších fondů může hodnota investice krátkodobě klesat. Kolísání hodnoty je běžnou součástí investování. Při dlouhém investičním horizontu mají dynamičtější strategie větší potenciál překonávat inflaci a dosahovat vyššího zhodnocení. U starého penzijního připojištění (transformovaného fondu) je naopak zachována garance nezáporného zhodnocení, ale za cenu omezenějších investičních možností.
Krátkodobý pokles ještě neznamená, že jste o peníze přišli. Ke skutečné ztrátě by došlo až tehdy, kdybyste naspořené prostředky vybrali právě v době poklesu.

Co se stane s penzijkem při poklesu trhů?

Hodnota investice může dočasně klesnout, zejména u dynamičtějších fondů. Takové výkyvy k investování přirozeně patří a při dlouhodobém spoření nejsou ničím neobvyklým. Pokud vám do důchodu zbývá ještě řada let, zpravidla se vyplatí držet původního spořicího plánu. S blížícím se důchodem pak může dávat smysl postupně snižovat riziko a přesouvat část prostředků do konzervativnějších strategií. Penzijko je zkrátka dlouhodobé spoření, ne záležitost na pár měsíců.

Kdy a jak jde vybrat peníze z penzijka?

Pro výplatu naspořených prostředků je zpravidla potřeba dosáhnout věku 60 let a splnit minimální dobu spoření. U smluv sjednaných do konce roku 2023 je to 5 let, od roku 2024 se tato doba protáhla na 10 let. Penzijní spoření slouží k vytváření rezervy na důchod a stát ho podporuje svými příspěvky. Proto se na výplatu peněz vztahují zákonné podmínky. Peníze lze čerpat jednorázově, postupně formou renty nebo prostřednictvím předdůchodu.

Předčasný výběr je sice možný, počítejte ale s vrácením státních příspěvků a možnými daňovými dopady.

Musím při výběru penzijka vracet peníze ušetřené na daních?

Pokud při výběru splníte všechny zákonné podmínky, daňové odpočty zpravidla nevracíte. Při předčasném ukončení smlouvy ale můžete o část daňových výhod skutečně přijít.

Při předčasném ukončení:

• ztrácíte nárok na státní příspěvky,
• musíte dodanit již uplatněné daňové odpočty.

Proto se předčasný výběr penzijního spoření většinou finančně nevyplatí.

Co se stane, když zruším penzijko předčasně?

Při předčasném ukončení penzijka vám penzijní společnost vyplatí takzvané odbytné. Jde o naspořené peníze bez státních příspěvků, které se vracejí státu. Počítat je potřeba i s tím, že možná budete muset dodanit dříve uplatněné daňové odpočty, příspěvky zaměstnavatele nebo výnosy. Pokud vám to situace dovolí, vždy se víc vyplatí pokračovat ve spoření až do splnění podmínek pro řádnou výplatu.

Co je předdůchod a jak funguje?

Předdůchod umožňuje čerpat vlastní naspořené prostředky z doplňkového penzijního spoření (DPS) ještě před dosažením státního důchodového věku. Na rozdíl od předčasného důchodu nevede ke krácení budoucího státního důchodu. Zdravotní pojištění platí za příjemce předdůchodu stát. Tento benefit nabízí pouze doplňkové penzijní spoření (DPS), penzijní připojištění jej nemá. Předdůchod tak může být vhodným řešením pro lidi, kteří chtějí v posledních letech před penzí zvolnit pracovní tempo nebo odejít z práce dříve, aniž by si trvale snížili budoucí státní důchod.

Více informací o podmínkách předdůchodu, jeho výhodách a postupu při žádosti najdete v článku: Předdůchod z DPS: podmínky, výhody a žádost krok za krokem.

Za jak dlouho mi přijdou peníze z penzijka?

Výplata obvykle trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na typu výplaty a konkrétní penzijní společnosti. Proto je vhodné podat žádost s dostatečným předstihem, zejména pokud plánujete jednorázový výběr nebo zahájení předdůchodu.

Více informací o možnostech výplaty penzijního spoření, předdůchodu a podmínkách čerpání najdete v článku: Doplňkové penzijní spoření: státní příspěvek, daňové úlevy, důvody pro spoření na důchod.

Státní příspěvky, daňové výhody a další novinky 

Pravidla spoření na stáří se čas od času mění. Tady najdete přehled toho nejdůležitějšího, co platí v současnosti.

Jaká je aktuální státní podpora?

Státní příspěvek můžete získat, pokud si spoříte alespoň 500 Kč měsíčně. Maximální státní příspěvek činí 340 Kč měsíčně a dosáhnete na něj při spoření 1 700 Kč měsíčně a více.

Jaké jsou aktuální daňové výhody?

Od základu daně si můžete odečíst až 48 000 Kč ročně v rámci společného limitu pro daňově podporované produkty spoření na stáří. Maximální daňová úspora tak může dosáhnout až 7 200 Kč ročně.

Mají starobní důchodci nárok na státní příspěvek?

Nemají.  Ve spoření ale mohou pokračovat, využívat daňové zvýhodnění a své úspory dál zhodnocovat.

Co platí pro rizikové profese?

Zaměstnanci vybraných profesí zařazených do 3. kategorie rizikovosti mají nárok na povinný příspěvek zaměstnavatele ve výši 4 % hrubé mzdy.

Více informací najdete v článku: Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření od 2026 – vše, co potřebujete vědět.

Co se stane s penzijkem, když...?

Ve většině životních situací o naspořené prostředky nepřijdete. Mění se pouze podmínky dalšího spoření nebo způsob výplaty.

Co se stane s penzijkem, když přijdu o práci?

Pokud přijdete o zaměstnání, přestanou vám na penzijní spoření chodit příspěvky od zaměstnavatele. Ve spoření ale můžete pokračovat vlastními příspěvky, jejich výši dočasně snížit nebo spoření na určitou dobu přerušit. O naspořené prostředky i dříve připsané státní příspěvky nepřijdete.

Co se stane s penzijkem, když přestanu spořit?

Penzijní spoření se automaticky neruší. Naspořené prostředky zůstanou investované podle zvolené strategie a dál se zhodnocují. Jen už nepřibývají nové příspěvky ani státní podpora navázaná na pravidelné spoření.

Co se stane s penzijkem v případě mého úmrtí?

O naspořené peníze vaši blízcí nepřijdou. Pokud máte ve smlouvě uvedenou určenou osobu, penzijní společnost je vyplatí přímo jí. Jinak budou součástí dědictví. Určenou osobu i její údaje je proto dobré pravidelně kontrolovat.

Nejčastější otázky o penzijním spoření

 

Začněte spořit online ještě dnes

Penzijní spoření u NN si zvládnete sjednat online během několika minut, bez nutnosti návštěvy pobočky a bez zbytečného papírování.

Sjednat penzijko

Zdroje 

• Ministerstvo financí ČR

• Asociace penzijních společností ČR

• Česká správa sociálního zabezpečení

• Zákon o doplňkovém penzijním spoření