Proč se nám zdají zlé sny a co nám chtějí říct?

Také se někdy budíte ze snu s bušícím srdcem a chvíli vám trvá, než si uvědomíte, že se vlastně nic nestalo? Zlé sny dokážou pořádně rozhodit noc i následující ráno. Nejčastěji se objevují v období stresu, úzkosti nebo psychického vypětí a dopomáhá k nim i nevhodný večerní jídelníček nebo nepravidelný režim. Noční můry sice nejsou zrovna příjemné, ale můžou být jedním ze způsobů, jak mozek zpracovává to, co přes den prožíváme. Pokud se ale opakují až moc často, je potřeba zlepšit spánkovou hygienu nebo vyhledat odbornou pomoc.

Proč míváme zlé sny a kde se berou? 

Ve spánku sice odpočíváme, ale náš mozek rozhodně nevypíná. Třídí vzpomínky, zpracovává zážitky, myšlenky i emoce z uplynulého dne. Sny se můžou objevovat v různých fázích spánku, nejživější a nejlépe zapamatovatelné ale bývají během REM fáze snění, kdy je mozek velmi aktivní.  

Právě emoce mají ve snech hlavní slovo. Důležitou roli hraje také amygdala, část mozku, která se podílí na zpracování emocí, zejména strachu. I proto mají naše sny často pořádně emotivní náboj. Podle jedné z teorií nám pomáhají připravit se na náročné nebo nebezpečné situace. V bezpečí spánku si je nanečisto prožijeme, abychom je pak lépe dokázali zvládnout v běžném životě. 

Když se ke všemu ještě přidá stres, úzkost, nepříjemný zážitek nebo zrovna prožíváme náročné životní období, bývají sny ještě intenzivnější a nepříjemnější. Někdy můžou přerůst v noční můry, sny natolik silné, že nás probudí a dobře si je pamatujeme. Právě tím se zlé sny odlišují od těch běžných. Často nás zastihnou nad ránem, protože REM fáze bývají delší v druhé polovině noci. 

Co zlé a živé sny vypovídají o našem rozpoložení?  

Zlé sny nemají univerzální výklad nebo skrytý význam, který bychom mohli jednoduše rozluštit. Můžou ale souviset s tím, co právě prožíváme – se stresem, obavami a emocemi s nimiž se mozek přes den nevyrovnal.  

Freud by možná nesouhlasil, ale současná věda je ve výkladu snů mnohem opatrnější. Konkrétní motivy nemusí mít pro všechny stejný význam. Takže když se vám opakovaně zdá o pádu, nemusí to automaticky znamenat nejistotu nebo ztrátu kontroly. A vypadávající zuby zase nejsou spolehlivým signálem skryté úzkosti a ztráty energie, stejně jako boj s požárem nebo katastrofa nemusí souviset se zásadním životním rozhodnutím. Mnohem zajímavější, než samotné listování ve snáři je, jaké emoce ve vás sen vyvolává a co právě v životě prožíváte.  

Zvláštní kategorií jsou lucidní sny. Při nich si člověk během snění uvědomuje, že sní, a někdy dokáže děj snu skutečně ovlivňovat. Ani velmi živý sen ale nemusí být lucidní, živost popisuje spíš to, jak intenzivně a realisticky sen prožíváme. Podle jedné z teorií tyto sny ukazují, jak si mozek trénuje reakce na možné nebezpečí i dovednosti, které si teprve osvojujeme. Podle psychoanalytické tradice pomáhají i nejděsivější sny mozku zpracovat potlačené prožitky, které si vědomí přes den odmítá připustit. 

Zlé sny a nekvalitní spánek: co je spojuje? 

Občasný zlý sen kvalitu spánku zásadně neovlivní. Pokud se ale nepříjemné sny nebo noční můry vracejí často a budí nás ze spaní, můžeme se ráno probouzet unavení a neodpočatí. Příčinou může být kombinace psychické zátěže, nevhodných večerních návyků a skutečných poruch spánku.  
Právě tady se ukazuje, jak souvisí úzkost se sny. Dlouhodobý stres, úzkost nebo náročné životní období, jako je rozchod, ztráta blízkého člověka nebo pracovní krize, patří mezi nejčastější spouštěče nepříjemných snů. 

U lidí s posttraumatickou stresovou poruchou se navíc do snů často vracejí konkrétní traumatické scény.  

Na kvalitě spánku se můžou podepsat i večerní návyky. Těžké a tučné jídlo těsně před spaním může zhoršit usínání nebo narušit spánek, podobně jako kofein či alkohol. Ten nám sice pomůže rychleji usnout, ale narušuje hlubší fáze spánku. 

Poruchy spánku a noční sny spolu můžou souviset. Například syndrom neklidných nohou nebo u spánkové apnoe, kdy tělo v noci bojuje o dostatek kyslíku nebo klidu, to mozek promítá do znepokojivého snění. Na podobu snů můžou mít vliv i psychická onemocnění nebo některé léky, zejména ty na vysoký krevní tlak. 

Noční děsy, opakované sny a noční probouzení, kdy jde o problém? 

Noční děs není totéž co noční můra. Noční můra je živý nepříjemný sen, ze kterého se člověk obvykle probudí a často si ho pamatuje. Noční děsy naopak vznikají během hlubokého non-REM spánku, nejčastěji v prvních hodinách noci. Člověk při nich může křičet, prudce se posadit nebo působit vyděšeně, ale ráno si je málokdy pamatuje. Nejběžnější jsou u malých dětí zhruba mezi třetím a desátým rokem věku, u dospělých se objevují vzácněji a bývají spojené s výrazným stresem, spánkovou deprivací nebo vysazením alkoholu či léků. 

Občasné probuzení uprostřed nepříjemného snu ještě není důvod k obavám. Zpozornět bychom měli ve chvíli, kdy se nepříjemné sny nebo noční děsy vracejí, pravidelně narušují spánek, způsobují výraznou únavu během dne nebo vedou až ke strachu z usínání. Konzultaci s odborníkem si zaslouží také nezvyklé či prudké projevy během spánku nebo takové potíže, při kterých už hrozí zranění. Pak už nejde o jednorázovou epizodu, ale o signál, který si zaslouží pozornost. 

Co dělat, když vám zlé sny nedají spát? 

Zlé sny nejde vypnout na povel. Kvalitní a pravidelný spánek ale může pomoct, aby byla noc klidnější. Základem jsou přitom docela obyčejné věci.  

• Držte si pravidelný režim. Choďte spát a vstávejte přibližně ve stejnou dobu, a to pokud možno i o víkendu. 
• Dopřejte ložnici tmu, ticho a chlad. Ideální teplota se pohybuje kolem 16 až 19 stupňů Celsia. Uberte hluk a světlo.  
• Omezte večer alkohol, kofein a těžká jídla. Tyhle stimulanty narušují hluboký spánek, takže není tak kvalitní. 
• Dejte mozku čas přepnout do klidového režimu. Odložte mobil a počítač a vyměňte je za knížku nebo příjemnou sprchu nebo cokoliv, co vám pomůže zpomalit.
•  Relaxační techniky před usnutím. Někomu pomůže dechové cvičení, jóga, meditace, jinému krátká procházka. 

Pokud přemýšlíte, jak si vylepšit kvalitu spánku, jednou z možností je, když si povedete snový deník. Snáze díky němu rozpoznáte opakující se motivy zlých snů. A jestli chcete lépe zvládat myšlenkový shon před spaním, můžete vyzkoušet i techniky všímavosti popsané v článku o mindfulness a jeho účincích na mozek a tělo. 

Kdy už zlé sny řešit s odborníkem? 

Odbornou pomoc u psychoterapeuta nebo ve spánkové laboratoři je vhodné vyhledat tehdy, když se zlé sny vracejí a dlouhodobě narušují spánek, provází je ospalost či změny nálady nebo strach z usínání. Odborník pomůže zjistit, zda za potížemi stojí dlouhodobý stres, psychické obtíže, poruchy spánku nebo užívané léky. 

Stres přitom nemusí pramenit jen z práce nebo náročných životních událostí. Častým zdrojem starostí jsou i finance v podobě splácení závazků, zajištění rodiny nebo obav z budoucnosti. A právě pocit, že máme důležité věci pod kontrolou, může pomoct ubrat alespoň jednu položku ze seznamu toho, co nám večer běží hlavou.  

Více o životním pojištění

Nejčastější dotazy