Kdo se o nás postará, až nebudeme soběstační? Češi spoléhají na rodinu i stát

Jak se Češi skutečně připravují na stáří? Stále více si uvědomují, že to není jen o zdravotní kondici, ale i o tom, kdo jim bude nablízku, až budou potřebovat pomoc se zvládáním každodenních potřeb. Ukázal to výzkum neziskové organizace Mila ve spolupráci s NN Životní pojišťovnou, vypracovaný agenturou MindBridge. Podle něj si 52 % Čechů přeje zůstat v domácí péči, zatímco 18 % by upřednostnilo institucionální zařízení. Bez ohledu na to, kde chceme strávit závěr života, polovina dotázaných přiznává, že se na situaci, kdy se stanou nesoběstačnými, nijak finančně nepřipravuje.

Vztahy jako základ péče: kdo je má, má vyhráno

Podle výzkumu je ochotno pečovat o své blízké 93 % lidí v produktivním věku. Téměř každý čtvrtý pak považuje za klíčové praktickou pomoc, sociální vazby a psychickou podporu. To stejné pak očekávají i od péče, kterou by sami jednou potřebovali.

S péčí o blízké má zkušenost podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí 40 % dospělých, nejčastěji ženy ve věku 45 až 65 let.
A přestože dodávají, že postarat se o blízké je přece normální, až 61 % z nich uvedlo, že tato činnost měla negativní vliv na jejich život i partnerské vztahy. Zásadní dopad na duševní zdraví potvrdila čtvrtina pečujících, zhoršení fyzického zdraví pak 18 % respondentů. Každý pátý má finanční problémy, každý sedmý uvádí, že nemá čas na nic jiného než na péči.

Pokud mají lidé s péčí praktické zkušenosti, nejčastěji v souvislosti s ní zmiňují pravidelnou kontrolu zdravotního stavu a životosprávy seniora, zajišťování návštěv lékaře a sociálních služeb, povídání si, vaření a podávání stravy nebo péči o hygienu.

Zda se rozhodneme pečovat v soukromí, nebo zvolíme institucionální péči, často závisí na kvalitě vztahů v rodině. Lidé, kteří mají s rodiči častý kontakt, jsou ochotnější zajišťovat péči doma. Naopak ti, kteří vztahy zanedbávají nebo je vnímají jako konfliktní, častěji preferují institucionální řešení. Včasná komunikace v rodině, otevřenost a dohoda o budoucí péči se proto ukazují jako zcela zásadní.

“Pokud se zeptáte lidí na osobní preferenci, nejednou vám řeknou, že si v budoucnu přejí umístění do sociálního zařízení před variantou domácí péče o ně samotné ze strany svých dětí. Zároveň si ale jako společnost uvědomujeme, že senioři zpravidla chtějí pobývat doma s domácí péčí ve svém prostředí, resp. v prostředí svých blízkých a rodiny. Mezi tím, co si přejeme, co budeme jednou chtít, a skutečnou realitou, kterou zažijeme, zkrátka bývají velké rozdíly,” shrnuje Petr Němeček, ředitel externí distribuce NN Životní pojišťovny.

Stárnutí jako společenská výzva

Dnešní třicátníci mají 50% šanci dožít se 95 let. Do roku 2050 se má počet lidí starších 75 let zdvojnásobit a třetina z nich bude potřebovat dlouhodobou péči. Systém sociálních služeb však nestíhá držet krok – chybí pečovatelé i kapacity v domovech, a tak péče o seniory zůstává z velké části na samotných rodinách. Jenže podobně silná, jako je naše touha zůstat v péči blízkých, je náročná i realita, když taková situace nastane. A to i z pohledu peněz. Plánovat a připravovat se dopředu je přitom ochotná jen

malá část z nás - 53 % Čechů spoléhá na to, že náklady na jejich péči pokryje stát. Jen třetina je připravena nést je sama. Pomoc od jiných členů rodiny pak očekává 12 % z nás. „Finanční příprava na stáří je stále spíš výjimkou než pravidlem. Přitom zajistit péči ze svého, nebo jen s pomocí blízkých, je velmi náročné,“ doplňuje Němeček.

Není proto překvapivé, že se nesoběstačnosti ve stáří obává podle průzkumu České asociace pojišťoven 72 % Čechů – o 13 % více než v roce 2020. Přesto se na ni nijak nepřipravuje 15 % lidí. Zdravotní prevenci řeší 64 % dotázaných, ale finančně se připravuje jen 52 % zejména tím, že mají sjednané penzijní nebo životní pojištění. Většina lidí tak stále zůstává odkázána na veřejný systém.

Ke konci 1. pololetí 2025 si spořilo v penzijních fondech téměř 4 miliony Čechů. Životní pojištění má dle odhadů 4,7 milionů Čechů – tedy téměř každý druhý. “Nejčastěji se jedná o rizikové životní pojistky, které kryjí události jako úraz, invalidita, vážné onemocnění nebo smrt. Jsme ale rádi, že se dostává do zájmu klientů i pojištění dlouhodobé péče. Daňově zvýhodněnou variantu pojištění si u nás sjednalo už přes 14 tisíc klientů. A mile nás překvapil vysoký podíl mladých lidí – více než čtvrtině klientů není v době sjednání ani 30 let,“ uzavírá ředitel externí distribuce NN Životní pojišťovny.

Pojištění dlouhodobé péče je stále poměrně nové, přesto po něm velmi rychle roste poptávka, kterou umocnilo i zavedení daňového zvýhodnění. V roce 2024 si pojištění dlouhodobé péče u NN Životní pojišťovny sjednalo pětkrát více lidí než v roce 2023. Od letošního roku pojišťovna NN navíc nabízí i možnost kompletního pojištění všech stupňů nesoběstačnosti.