Češi chtějí žít do 91 let. Na dlouhý život je ale připraveno jen 37 % z nich

Třicet let. Přibližně tolik času dělí věk, kdy by chtěli dnešní Češi přestat pracovat, od věku, kterého by se chtěli dožít. Tento čas chceme věnovat zejména blízkým, klidnějšímu životu a věcem, které nám přinášejí radost. Jenže už dnes nám často dochází energie a ve srovnání s dalšími Evropany nejméně věříme, že budeme mít dost peněz na opravdu dlouhý život. Ukázal to průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti, který srovnal životní postoje více než pěti tisíc respondentů z pěti evropských zemí.

Na dlouhý život potřebujeme energii. Ta nám ale chybí už dnes

Výsledky průzkumu, který pro NN zpracovali vědci z Hasseltské univerzity, ukázaly, že na dlouhý život se cítí připraveno jen 37 % Čechů. Ze všech sledovaných zemí jsou na tom hůře pouze Slováci. Naopak ve Španělsku, které v tomto srovná-ní vede, se cítí připravena více než polovina lidí.

Český příběh přitom nezačíná u peněz, ale u kondice, v níž se k životu po kariéře přibližujeme. Šest z deseti Čechů často končí den s pocitem vyčerpání a téměř polovina má problém držet krok s dnešním tempem. Dostatek fyzické energie pociťuje méně než polovina respondentů. 

Ve srovnání s dalšími zeměmi průzkumu je rozdíl ještě viditelnější. Za dobré nebo velmi dobré označuje své zdraví jen 42 % Čechů, nejméně ze všech sledovaných zemí. Ve Španělsku, které v tomto ohledu dopadlo opět nejlépe, hodnotí své zdraví pozitivně 66 % dotázaných. „Důchod si často představujeme jako cílovou rovinku. Ve skutečnosti ale může jít o dalších dvacet nebo třicet let života. A na ty se nedá připravit během několika posledních let, které nám do penze zbývají. O tom, v jakém zdraví a s jakým finančním zázemím je prožijeme, rozhodujeme mnohem dříve. Příprava na stáří by proto měla být tématem i mladých. Nejen lidí v předdůchodovém věku,“ říká Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.
 

Z práce neodcházíme vždy podle plánu

Konec pracovního života navíc nemusí přijít přesně ve chvíli, kdy jsme si ho naplánovali. Do našich představ může za-sáhnout zdraví, péče o blízké nebo potřeba zvolnit. O to důležitější je mít pro podobné situace vytvořenou finanční re-zervu. Alespoň tři měsíce by dokázalo žít ze svých úspor 53 % dotázaných Čechů. 

Význam finančního zázemí se přitom neprojevuje jen na bankovním účtu. Lidé s úsporami na více než šest měsíců dosa-hují lepšího skóre připravenosti na dlouhý život a hodnotí příznivěji také svou životní spokojenost. „Finanční rezerva není jen částka na nečekané výdaje. Dává nám možnost reagovat na změny, které mohou přijít ještě během kariéry, aniž bychom každé rozhodnutí museli podřizovat příští výplatě,“ vysvětluje Michal Korejs.

Přes obavy o budoucnost hodnotí Češi svůj současný život poměrně dobře. V hodnocení životní spokojenosti skončili mezi pěti sledovanými zeměmi druzí za Belgií. Příznivě vycházejí také ve srovnání míry stresu: častý nebo trvale vysoký stres uvádí jen 15 % českých respondentů, stejně jako na Slovensku. V Řecku, které dopadlo nejhůře, ho zažívá dvojnásobný podíl dotázaných, tedy 30 %.

Na život do sta let si Češi věří nejméně

Zatímco krátkodobá rezerva pomáhá zvládnout nenadálou změnu, příprava na důchod vyžaduje mnohem delší výhled. Právě v něm si věříme ve srovnání s ostatními zeměmi nejméně.

Dostatek peněz na život do sta let očekává jen 28 % z nás, opět nejméně ze všech sledovaných zemí. Ve Španělsku si na tak dlouhý život finančně věří 45 % respondentů. Důvěra Čechů navíc klesá: ještě v roce 2023 dosahovala 34 %.

Nejistota je patrná také v konkrétním plánování. Mezi dotázanými Čechy staršími 45 let, kteří ještě nejsou v důchodu, ví jen 14 %, kolik peněz budou potřebovat na pohodlný život v penzi a pouze 11 % má jasno v tom, kolik by si mělo každý měsíc odkládat. „Něco si odkládat je určitě lepší než nedělat nic. Skutečný plán ale začíná alespoň rámcovou představou, jak chceme po skončení kariéry žít a jaký příjem k tomu budeme potřebovat. Čím dříve si tyto otázky položíme, tím více času máme plán postupně upravovat a tím menší zátěž představuje pro náš rozpočet,“ doplňuje Korejs.

Důchod si užíváme

Průzkum přináší i povzbudivou zprávu. Současní čeští penzisté hodnotí svou novou životní etapu převážně pozitivně. Důchod si užívá 65 % z nich a pro 68 % nepředstavoval odchod z práce zásadní problém. Téměř polovina navíc uvádí, že má i v penzi dost aktivit.

Pozitivní očekávání mají také Češi, které odchod do důchodu teprve čeká. Nejčastěji si ho spojují s odpočinkem, možnos-tí dělat to, co chtějí, a s novou životní etapou. Na odpočinek se těší 58 % dotázaných starších 45 let, 52 % očekává více času na vlastní přání a 48 % vnímá důchod jako začátek nové životní etapy. 

Představy o aktivním „podzimu života“ ale mohou narazit na možnosti rozpočtu. Poklesu příjmů se muselo přizpůsobit 52 % současných penzistů a 56 % by toho dělalo více, kdyby jim to finance dovolovaly.

„Cílem není naplánovat si každý rok budoucnosti. Jde o to vytvořit si podmínky, abychom později měli na výběr. Nevíme přesně, jak bude náš život za třicet let vypadat. Můžeme ale ovlivnit, s jakým zdravím a finančním zázemím do něj vstoupíme,“ uzavírá Michal Korejs.

O průzkumu

Průzkum pro NN realizovala agentura Indiville ve spolupráci s Hasseltskou univerzitou. Online šetření proběhlo na pod-zim 2025 mezi 5 119 respondenty ve věku 18 až 79 let v Česku, na Slovensku, v Belgii, Řecku a Španělsku. Vzorek byl v jednotlivých zemích sestaven tak, aby odpovídal složení populace podle věku, pohlaví, regionu, vzdělání a ekonomické aktivity.