Přeskočit na: Obsah

Projekt „Cena života"

Na čem v životě opravdu záleží?

Cena života

Uspořádali jsme na toto zajímavé téma kulatý stůl
s předními odborníky a zajímavými osobnostmi.

Jak to kolem letošní kulatého stolu projektu Cena života vypadalo,
napoví krátké video.

Co si myslí Češi o stáří? Prvotní strach střídají sny!

Projekt Cena života poutá pozornost médií i veřejnost už více než dva roky. Tématem letošní diskuze s odborníky u kulatého stolu byly představy Čechů o stáří. „Zajímalo nás, na co se lidé těší, z čeho mají obavy a jak se na penzi chystají v 25 letech a v 55 letech. Proto jsme si nechali zpracovat rozsáhlý průzkum a věříme, že pomůžeme lidem připravit se po všech stránkách na penzi, na kterou budou mít důvod se těšit,“ říká Kateřina Štěrbová.

Společné stereotypy

Ke kulatému stolu společně s Kateřinou zasedli kardiochirurg Jan Pirk, socioložka Jiřina Šiklová, demograf Tomáš Kučera a ředitel centra Elpida pro seniory Jiří Hrabě. Každý z nich v průběhu večera nabídl vlastní pohled na problematiku stáří. Shodli se například v tom, že stáří je mnohem veselejší, než jak ho ukazují média. „Když jde v televizi téma valorizace důchodů, používají se ilustrační záběry opravdu starých lidí v domě s pečovatelskou službou. Takovou péči potřebuje ale sotva deset procent seniorů,“ komentoval stereotypy Hrabě.

Přitom právě na této pesimisticky laděné představě stáří se shodly obě věkové skupiny v průzkumu NN Penzijní společnosti. Při hlubším prozkoumání ale vyšlo najevo, že obě generace mají na penzi spoustu snů a přání, která si chtějí plnit. „Více než polovina starší generace se těší, že už budou dělat jen to, co je baví, a že budou jezdit na výlety a užívat si vnoučata. Mladší generace chce v penzi cestovat po světě, radovat se z vnoučat nebo spát a odpočívat dle potřeby,“ doplnila Kateřina Štěrbová.

Sny vs. realita

Češi si podle průzkumu NN Penzijní společnosti uvědomují, že pro kvalitní prožití důchodového věku potřebují pevné zdraví, ale také finanční zabezpečení. Mladí i starší Češi považují za příjem schopný jim zajistit spokojenou penzi asi 20 tisíc korun měsíčně, od státu z toho očekávají okolo 12 tisíc korun. Polovina mladší generace a přes 70 % starší generace tvrdí, že se finančně na stáří připravují a nespoléhají jen na stát.

Čísla z našich statistik ale hovoří jinak. „Průměrná úložka je dnes jen něco málo přes 600 korun a průměrný věk účastníka penzijního spoření je 47,5 roku. Průměrný Čech si tak při očekávaném odchodu do důchodu v 65 letech naspoří v penzijním fondu necelých 230 tisíc korun,“ vypočítala Kateřina Štěrbová. Pokud by však chtěl dosáhnout potřebných 20 tisíc měsíčně po dobu dožití, potřeboval by naspořit více než šestinásobek. „Moje rada je jednoduchá. Nebojte se si to spočítat. Kdo nechce být v důchodu překvapený, měl by si dopředu udělat představu, jak dlouho očekává, že v důchodu bude, a kolik peněz bude chtít mít měsíčně, aby si penzi užil,“ apelovala Kateřina na českou veřejnost.

Podle demografa Tomáš Kučery by měli dnešní třicátníci také počítat s tím, že v penzi stráví prakticky třetinu života. „Osmdesáti let se dnes dožívají dvě třetiny populace a dnešní třicátníci mají naději na dožití kolem devadesáti let,“ řekl Kučera.

O stáří je potřeba se bavit

Všichni diskutující se tak shodli, že je potřeba o stáří mluvit a bořit mýty s ním spojené. V tomto ohledu nejen na jevišti, ale i následně v zákulisí ocenili, že NN otevírá důležitá témata, která mají společenský přesah.