Proč je nezbytné spořit si na penzi již dnes

Začátkem 90. let se v ČR začal projevovat nový trend v chování obyvatel. Lidé začali odkládat vstup do manželství a zakládání rodin a více se zaměřili na rozvoj kariéry a cestování.

Populace v ČR stárne

To se však neobešlo bez demografických důsledků. Podobně jako ve všech vyspělých zemích dochází i v ČR ke snížení porodnosti a stárnutí populace, což spolu s prodlužováním života představuje velkou zátěž pro penzijní systém, který je založený na průběžném financování. V rámci průběžného financování jsou stávající generaci penzistů vypláceny důchody z penzijních odvodů stávající generace pracujících. Produktivní populace, tj. osoby ve věku 20–64 let, se však stále zmenšuje, a stávající systém státních penzí se tak stává stále méně udržitelný. 

Věkové složení populace ČR

Zdroj: Český statistický úřad

Na základě prognózy Českého statistického úřadu by měl tento trend dále pokračovat a do roku 2044 by měl počet produktivních obyvatel klesnout o 20 %, zatímco ve skupině osob starších 65 let dojde k nárůstu o 60 %.

Ekonomicky aktivního obyvatelstva ubývá

Ekonomicky aktivního obyvatelstva ubývá i kvůli odkládání nástupu do zaměstnání z důvodů studia. Průměrná doba pobírání důchodu pro muže sice zůstává dlouhodobě stejná, ale průměrná doba, po kterou čerpají penzi ženy, se prodlužuje. Jisté tak je, že stát bude vynakládat stále vyšší prostředky na financování důchodů, ale tyto prostředky nebude mít vzhledem k úbytku lidí v produktivním věku kdo vytvářet. To může mít za následek postupné snižování státem vyplácených penzí. Pokud si tak člověk bude chtít zachovat svou životní úroveň, nezbude mu než se na důchod připravit např. prostřednictvím doplňkového penzijního spoření. Pouze na státní důchod se spolehnou jen ti nejodvážnější.

Poměr 0–19letých ke zbytku populace ČR

Zdroj: Eurostat

Jeden pracující bude muset "utáhnout" důchod jednoho penzisty

Velikost předproduktivní populace do jisté míry naznačuje, jak obtížně bude stát hospodařit s prostředky určenými na důchod v pozdějších letech. Právě tato skupina obyvatel bude totiž v budoucnu prostřednictvím důchodového pojištění vytvářet penzi, kterou v té době budou senioři pobírat. A zatímco dnes připadá na jednu osobu v ekonomicky produktivním věku (tj. 20–64 let) polovina závislé osoby (důchodce), za 30 let bude dle střední varianty projekce Českého statistického úřadu připadat na jednu takovou osobu o 0,29 závislé osoby více – jeden pracující tak bude muset "utáhnout" důchod téměř jednoho penzisty.

Zdroj: Český statistický úřad

Pokud byste do důchodu odcházeli dnes a chtěli si při tom zachovat stávající životní úroveň, bylo by nutné, abyste vedle státní penze vyplácené z 1. pilíře sociálního zabezpečení měli v rámci doplňkového penzijního spoření ve 3. pilíři naspořenu takovou částku, která vám umožní měsíčně čerpat alespoň 16 150 Kč. Právě takový je rozdíl mezi průměrnou mzdou a průměrnou výší starobního důchodu.

Na penzi je třeba myslet už dnes

Studuje zemědělství a rozvojovou spolupráci, při studiu si přivydělává jako servírka v kavárně. Jelikož nad svou budoucností přemýšlí a na státní důchod se spoléhat nechce, rozhodla se pro doplňkové penzijní spoření již v takto nízkém věku. Vzhledem ke svým omezeným příjmům má nyní možnost k těmto účelům odkládat jen 500 Kč měsíčně. Po ukončení studia, až bude její finanční situace lepší, by ráda svou měsíční úložku navýšila a zvolila fond s dynamičtější investiční strategií.

V životě Lukáše hraje velikou roli sport – pro ten žije a také za něj utrácí nejvíce peněz. Je si ale vědom, že nebude vždy v tak dobré kondici jako dnes. Zároveň začíná uvažovat o založení rodiny. A zvažuje různé možnosti finančního zabezpečení na penzi. Založil si doplňkové penzijní spoření a má nyní nový koníček – seznamuje se s jednotlivými účastnickými fondy a hledá nejefektivnější kombinaci rozložení svých prostředků mezi nimi.

O svou finanční budoucnost se Anna nikdy příliš nezajímala. Spoléhala v tomto ohledu na manžela a na jeho nadprůměrný příjem, obavy z případné nouze v důchodu neměla. Ale nedávno se rozvedli a Anna začíná přemýšlet, zda něco nepodcenila. Kontaktovala svého finančního poradce a ten jí doporučil doplňkové penzijní spoření. Posílá každý měsíc 2 000 Kč na svou smlouvu u penzijní společnosti a investuje prostřednictvím všech tří účastnických fondů, aby využila výhod každého z nich.

 

Monika (25 let) Lukáš (35 let) Anna (40 let)
Počet let zbývajících do penze / strávených v penzi        44 let / 14,5 let 32 let / 11 let 26 let / 17,75 let
Nutná měsíční úložka v PKF*/VF** Konzervat. strategie alespoň
2 700 Kč
Konzervat. strategie alespoň
3 300 Kč
Konzervat. strategie alespoň
7 200 Kč
Nutná měsíční úložka vRF*** Dynamičtější strategie
1 500 Kč
Dynamičtější strategie
2 300 Kč
Dynamičtější strategie
5 300 Kč
Nutná úspora do důchodového věku           Celkem je třeba uspořit zhruba
2 811 000 Kč
Celkem je třeba uspořit zhruba
2 132 000 Kč
Celkem je třeba uspořit zhruba
3 440 000 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty z dat Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí

*    Povinný konzervativní fond NN PS
**  Vyvážený účastnický fond NN PS
*** Růstový účastnický fond NN PS

Více informací o účastnických fondech NN PS naleznete na https://penze.nn.cz/doplnkove-penzijni-sporeni/fondy/

Stav důchodového účtu ČR je od roku 2008 v deficitu

Stav důchodového účtu je od roku 2008, kdy se v ekonomice začala projevovat krize, v deficitu. Peněžní prostředky, které ekonomicky aktivní obyvatelstvo odvádí státu ze svého příjmu na dávky starobní penze, plně nepokrývají výdaje státu v této oblasti. Dle demografické prognózy Českého statistického úřadu bude obyvatel v důchodovém věku nadále přibývat a růst tak budou i výdaje na jejich zaopatření. Za současného stárnutí populace, prodlužování střední délky života a nízké porodnosti, je třeba spořit vlastní prostředky na penzi např. prostřednictvím doplňkového penzijního spoření.

Deficit důchodového účtu (v mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

V souvislosti s nižší střední délkou života mužů je i počet mužských příjemců starobního důchodu z 1. pilíře státního sociálního zabezpečení nižší. Průměrná výše důchodu mužů je ale dlouhodobě vyšší. Důvodem je kratší pojistná doba žen, potřebná ke splnění nároku na důchod. Ta se u žen zkracuje především během let, kdy pečují o děti. Ženy jsou tedy v tomto ohledu částečně znevýhodněny.

Počet příjemců státního starobního důchodu v ČR

Průměrná výše státního starobního důchodu v ČR

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení